Často je jim těsně před čtyřicítkou, když si uvědomí, že mají sice skvělou kariéru, luxusní byt a procestovanou půlku světa, ale jaksi žádného partnera, s nímž by mohly počít vytouženého potomka. A tak se rozhodnou, že než poznají toho pravého, nechají si pro jistotu raději zmrazit vajíčka. I když ale žen, které z různých důvodů podstupují social freezing, stále přibývá, mnohdy musí bojovat s nepochopením veřejnosti i členů vlastní rodiny. Proč je téma mrazení vajíček ve společnosti ještě stále kontroverzní, jaká jsou jeho úskalí a je podpora velkých společností v odkládání mateřství etická?
Je to pár měsíců, kdy se mi kamarádka svěřila, že chce podstoupit social freezing, tedy proces, při němž jsou ženám odebrána vajíčka a poté skladována ve speciálních komorách při teplotě hluboko pod bodem mrazu. Stejně jako tisícům dalších žen jí ve třiatřiceti začaly tikat biologické hodiny, ale i přestože ví, že jednou vlastní potomky chce, cítí, že ten správný čas ještě nenadešel. Pracuje totiž na vysoké pozici v nadnárodní společnosti a miluje cestování, které je ostatně hlavním důvodem, proč se s partnerem rozhodli, že s dětmi ještě počkají. Jelikož si ale oba velmi dobře uvědomují rizika přirozeného početí v pozdějším věku a fakt, že čím je žena starší, tím horší kvalitu její vajíčka mají, rozhodla se právě pro metodu zmrazení vajíček, která ji umožní splnit si v životě ještě pár dobrodružných cílů, než se naplno oddá mateřství.
Předsudky společnosti
Z reakce vlastní rodiny ale prý tehdy zůstala v šoku. Od rodičů i prarodičů dostala několik nevyžádaných přednášek o tom, že mateřství by mělo být pro ženu v životě na prvním místě, o tom, že touha prozkoumávat Peru nebo Mexiko není dostatečným důvodem pro odkládání těhotenství i o tom, jak je její rozhodnutí sobecké a nezodpovědné k dítěti, které bude mít nakonec oba rodiče staré. Tedy pokud se prý vůbec nějakého dítěte s tímto přístupem dočká. Podobné reakce ale nejsou výjimkou a přesto, že odkládání mateřství není v dnešní době nic neobvyklého, pokud žena nahlas vysloví, že se prozatím role matky vzdává kvůli kariéře nebo cestování, je na ni dost často, především pak straší generací, nahlíženo skrz prsty. Zatímco na možnost zamrazit oocyty lidem s rakovinou, kteří prochází náročnou léčbou, jež jim může způsobit neplodnost, je obecně vnímána jako pozitivní, stejná možnost pro zdravé ženy se často setkává spíše s nepochopením a opovržením. „Dřív se ale dívalo skrz prsty i na asistovanou reprodukci a dnes máme v České republice pět procent dětí rozených díky ní a nikdo už ji negativně nevnímá,” vysvětluje lékař Luboš Vlček z pražského centra asistované reprodukce Gynem a dodává, že za pár let se názor veřejnosti může rapidně změnit.
Kariéra i absence partnera
I přes ne vždy kladný postoj veřejnosti zájem o tuto metodu vzrůstá po celém světě. Pro ženy totiž často znamená jejich poslední naději a záchranu, což potvrzuje i Vlček. „Mně je 37 let a mám spolužačky, kterým se v tomto věku rozpadlo dlouholeté partnerství a začínají tak o social freezing uvažovat, protože vědí, že by jednou děti chtěly. Jsou to lékařky, které mají za sebou kariéru ve Francii nebo Británii a najednou zjistily, že možná něco zaspaly. V téhle situaci je tak jediná věc, co jim zbývá, nechat si zmrazit vajíčka.” Důvodů, proč ženy tuto metodu podstupují, je ale celá řada, jako jsou například léčba onkologických onemocnění, touha poznávat svět, budování kariéry a velmi často pak absence partnera. Podle deníku The Guardian bylo v roce 2016 bez partnera dokonce 46 procent žen z těch, které si v Británii vajíčka zmrazit nechaly. Zpravidla pak jde právě o ženy, které měly předtím dlouhodobé vztahy, jež se rozpadly. Najít vhodný protějšek, projít si fázemi randění, oťukávání a vzájemného poznávání pak zabere další roky a s ohledem na to, jak rychle jde kvalita vajíček po pětatřicátém roku dolů, není na co čekat.
Udržovat ženu v myšlence, že si v jednačtyřiceti zmrazí vajíčka a za čtyři roky bez problémů otěhotní, je nesmysl. Pořád to musí mít etiku.
I lékaři mají hranice
Podle Vlčka se právě se ženami ve věku od 35 do 37 let setkávají lékaři při takovém zákroku nejčastěji. Výjimkou ale prý nejsou ani ženy po čtyřicátém roku života, které si často neuvědomují, že kryokonzervace oocytů v tomto věku, který je z klinického hlediska neoptimální, velmi snižuje šanci na úspěšně zahájené těhotenství. Přestože by se tak možná mohlo zdát, že v hodně případech jde především o byznys s falešnou nadějí zoufalých žen, i lékaři mají své hranice, za něž by nešli, a pacientkám zákrok rozmlouvají. „Pořád jsme doktoři. Takže i když je to samozřejmě služba, která se společnosti poskytuje, tak na druhou stranu vždy na rovinu sdělíme, kdy to vhodné už není. Třeba minulý týden jsem měl konzultaci s pacientkou, které bylo 41 let a chtěla mrazit vajíčka. Jenže jejich profil už takto pozdě prostě nebývá dobrý. A udržovat ženu v myšlence, že si v jednačtyřiceti zmrazí vajíčka a za čtyři roky bez problémů otěhotní, je samozřejmě nesmysl, takže se to v podobných případech snažím spíš rozmlouvat. Pořád to prostě musí mít nějakou etiku.”
Etika na prvním místě
Právě otázka etiky je pak velmi diskutovaná v souvislosti se skutečností, že velké společnosti jako Apple, Google, Facebook nebo Yahoo nabízí svým zaměstnankyním jako benefit finanční příspěvky právě na social freezing, jelikož chtějí ženy na vysokých pozicích udržet v práci co nejdéle. Sám Vlček se na tento krok dívá spíše negativně. „Jako reproduktologové se snažíme lidi motivovat, aby měli děti co nejdříve a tohle jde úplně proti. Chápu, že je to možnost, jak si o pár let prodloužit fertilitu, ale tento přístup firem mi připadá svým způsobem neetický, protože když po vás zaměstnavatel chce, abyste pracovala co nejdéle, odkládala mateřství a potencionálně riskovala, že děti mít nikdy nebudete, tak to není úplně v pořádku.”
Není vyhráno
Rozhodnutí o tom, jak dlouho a z jakého důvodu chce dotyčná mateřství odkládat, by mělo být jejím okolím respektováno, stejně jako například rozhodnutí nemít děti vůbec. Je to volba každé jedné ženy, přesto ale tlak společnosti na výkon a kariéru může vést až k tomu, že žena nakonec skončí nechtěně bezdětná, protože se upne k myšlence, že ze zmražených vajíček se jí na sto procent narodí zdravý potomek. Bohužel ani social freezing ale nemůže garantovat prosperující těhotenství. I když Vlček říká, že s kvalitními vajíčky, které se podaří oplodnit a vykultivovat v embrya, a při absenci negativních faktorů, jenž mohou do celého procesu kdykoliv vstoupit, je šance na donošení dítěte vcelku dobrá, rozhodně to stále nemusí znamenat úspěch. A to přesto, že výsledky procesu se zmrazenými vajíčky mají srovnatelnou úspěšnost jako s čerstvými. Deník The Guardian například zveřejnil studii Imperial College London z Nemocnice Chelsea a Westminster, která ukazuje, že zmrazených vajíček, které končí úspěšným porodem, bylo u žen do 36 let 8,2 procent. U pacientek ve věku od 36 do 39 let pak dokonce jen 3,3 procenta.
Pro ženy je pak také často překvapující setkání s realitou, kdy podstoupí první stimulační cyklus, stav vajíček není optimální a kvůli jejich nízkému počtu se musí cyklus opakovat vícekrát. „Doporučujeme mít až 20 zamražených vajíček, aby měla žena šanci, že se jich dostatečný počet rozmrazí a budou z nich kvalitní embrya. No, a když jich má pacientka po prvním odběru jen pět, tak se celý cyklus může opakovat klidně pětkrát. Takže v tomto ohledu se musí klást velký důraz na informovanost hned v počátku,” vysvětluje Vlček a dodává, že by ženy také neměly propadnout mylnému dojmu, že vajíčka vydrží v dobré kvalitě zmrazená věčně. Na rozdíl od embryí, z nichž se rodí děti klidně i poté, co byly “u ledu” dvacet let, vajíčka je dobré využít v období pěti let.
Není čeho se bát
Podle Vlčka by se také ženy neměly bát mít děti ideálně do třiceti let. Nyní je totiž například v Praze průměrný věk prvorodičky mezi třicátým a jednatřicátým rokem a přesto, že zbytek republiky má průměr ještě pod třicítkou, číslo pomalu šplhá nahoru. „Pokud jde třeba o ženu vysokoškolačku, která chce po studiu ještě pár let pracovat, ale má stabilní vztah a ví, že by si s tímto partnerem přála do budoucna děti, je vhodné rovnou podstoupit stimulaci, vajíčka odebrat a poté nechat zamrazit rovnou embrya, které vydrží spíš.”
Důležitá je v tomto směru ale také informovanost, osvěta a edukace. „Když si vzpomenete na období školy, tak holkám všichni vtloukali do hlavy, jak neotěhotnět, ale nikdo nemluvil o tom, že je dobré včas otěhotnět. A to si myslím, že by se mělo změnit. A především říkat, že by bylo sice dobré do osmnácti do jiného stavu nepřijít, ale pak, pokud chcete mít své zdravé děti, do toho klidně jít. Není čeho se bát a nic vám neuteče. Je spousta lidí, kteří chtějí do pětatřiceti cestovat a pak začnou myslet na děti, ale myslím, že se to dá dělat i obráceně,” myslí si Vlček.
Není malých výkonů
Pokud jde o možné komplikace, ani tato metoda není bez rizika a jako každý lékařský výkon může přinést komplikace. Jelikož se ženám napřed injekčně aplikují léky, které stimulují vaječníky k vyšší produkci vajíček, může například dojít k takzvanému hyperstimulačnímu syndromu. Podle Vlčka se to ale neděje často. „Spíš se může objevovat bolest v podbřišku, ale že by byla nutná hospitalizace, je už skoro raritní. Samozřejmě ale v medicíně není malých výkonů, a i odběr krve se může zkomplikovat. Třeba když se provádí punkce folikulů, píchá se jehlou do dutiny břišní na struktury vaječníků. A z nich pak může docházet ke krvácení, které se samo nezastaví a je nutné ho ošetřit laparoskopicky,” vysvětluje.
Celkově prý ale techniky mražení vajíček za posledních deset let prošly velkým vývojem. Center je v České republice už 48, embryologové jsou zkušení a zavedením vitrifikace a automatizovaných systémů se ze zákroku stala rutina. „Dřív jsme si ukazovali na Španěly, jak jim to jde a že většina dárcovských programů pochází ze zmražených vajíček. A najednou se do stejné situace dostáváme i v Čechách,” říká Vlček s tím, že je ale ještě třeba zapracovat na větší edukaci mezi muži, protože i kvalita spermiogramu velkou měrou ovlivňuje výsledky. Na čem ale prý metoda nejvíc tápe, je proces implantace, kdy je ještě potřeba zjistit metodiku o tom, že se embrya opravdu vkládají v tu správnou chvíli a že je prostředí dělohy opravdu připraveno embrya přijmout.
Důležitým zjištěním tak zůstává, že social freezing není jen otázkou byznysu s nadějí a zoufalstvím žen. Má za sebou i před sebou velké výsledky, ale důležité je nepropadat pocitu, že tato metoda stoprocentně zachrání vaši plodnost a že se díky ní skutečně dočkáte vytouženého potomka. A stejně tak, jako má žena právo odkládat své mateřství na neurčito z nejrůznějších důvodů, je také potřeba informovat a klást důraz na fakt, že mít dítě v relativně brzkém věku přirozenou cestou není ani v této době zaměřené na výkon rozhodně méně přijatelnou cestou.
