Pátek, 1 prosince, 2023
spot_img

Herečka Hana Vagnerová: Pohled na mě samotnou mi změnila Pipi Dlouhá Punčocha

Před lety se vydala hledat štěstí do Ameriky a podařilo se jí to natolik, že dnes jezdí na castingy do Los Angeles. Stejně tak se za velmi krátkou dobu naučila italsky, a to když ji náhodou oslovila italská agentka, že by ji vzala pod svá křídla. Herečka Hana Vagnerová tak vyřešila nejistou budoucnost filmového průmyslu a nedostatek práce v Česku.

Nedávno si zahrála hlavní roli ve filmu, jehož se stala i spoluautorkou. Sešly jsme se u příležitosti uvedení filmu Mstitel, jehož tvůrci jsou Lucia a Petr Klein Svobodovi. Hanka ve snímku hraje ženu, kterou by rozhodně nechtěla být – nespokojenou a vláčenou životem. Které typy osobností naopak její pozornost přitahují?

Pipi Dlouhá Punčocha

pohádková postava

Byla jsem pihaté dítě. Strašně jsem se za to styděla a cítila jsem se kvůli tomu jako outsider. Pak jsem si přečetla knížku o Pipi. V jedné části jde do obchodu a na výloze je napsáno: „Pokud trpíte pihami, kupte si náš krém.“ Pipi vejde a rezolutně řekne, že sice pihy má, ale že jimi rozhodně netrpí! Že je na ně hrdá. Tahle jednoduchá věta mi změnila pohled na mě samou a výrazně mi ulehčila dospívání. Inspirovala mě i další z hrdinek Astrid Lindgrenové, a to Ronja. Hrozně se mi líbilo, jak jí tatínek říká: „Ronjo, dávej si pozor, ať se neutopíš v divoké řece.“ A tak jde Ronja skákat z kamene na kámen přímo v tom nejsilnějším proudu, protože kde jinde by si měla dávat pozor, aby se neutopila, než tam. Přece si nebude dávat pozor uprostřed lesa daleko od jakékoli vody. Naučilo mě to jiným způsobem přemýšlet o strachu a postavit se čelem tomu, čeho se nejvíc bojím. Pipi i Ronja jsou velmi silné ženské hrdinky. Svérázné, divoké, osobité, silné a inteligentní. Příběh autorky Astrid Lindgrenové, pokud ho neznáte, doporučuji nastudovat. I ona je určitě ženou, která by mohla být v tomto textu.

Foto: Fabiana Mertová

Věra Čáslavská

československá sportovní gymnastka

Do dvanácti let jsem trénovala sportovní gymnastiku. Kniha Věry Čáslavské Cesta na Olymp byla první, kterou jsem četla, a inspirovala mě nejen ve sportu, ale i v mojí celoživotní cestě. Věra Čáslavská se vždycky postavila za správnou věc, když bylo potřeba. Byla osobitá a nebála se vyjádřit svou pravdu. Do dějin vstoupil její tichý protest proti režimu na olympijských hrách v roce 1968, kde vyhrála čtyři zlaté medaile a dvě stříbrné. Když stála na stupních vítězů spolu s reprezentantkou Sovětského svazu, při sovětské hymně odvrátila hlavu a sklonila ji k zemi na protest proti okupaci Československa. Bylo to snad jedinkrát, kdy hlavu sklonila, protože jinak to byla extrémně silná žena, jejíž heslo bylo, „Breč ale v pozoru.“ Vždycky jsem vzhlížela k odvážným ženám. V soukromém životě to vůbec neměla lehké, ale ani to ji nepoložilo na lopatky.

Eva Doležalová

blízká kamarádka, režisérka

Eva od sedmnácti let žila ve Francii, v Londýně a v L. A. Je překrásná. Svého času byla supermodelkou. Klidně by se mohla spokojit s touto kariérou, jelikož v ní byla extrémně úspěšná. Jí to ale táhlo jinam a rozhodla se začít režírovat, a to přímo v tom nejtěžším a nejvíc konkurenčním městě na světě, v L. A. V modelingu panuje spousta předsudků a spousta lidí stále věří, že když je žena krásná, určitě není chytrá a zcela určitě není talentovaná. S těmi všemi stereotypy se Eva musela poprat, ale už celkem brzo bylo jasné, že její talent je nepřehlédnutelný. Vybojovala si svoji pozici úplně sama, daleko od domova. Eva je bojovník, který se nikdy nevzdá. Je odvážná a její odvaha se jí vyplácí. Zároveň je to žena, která mi už tolikrát neváhala pomoct. Bourá klasické klišé o tom, jak ženy mezi sebou musí soupeřit, aby se někam dostaly. Potkaly jsme se spolu úplně náhodou v L. A. Jela jsem uberem a když jsem vystupovala z auta, narazila jsem na ni. Vyměnily jsem si čísla a začaly se kamarádit. Měla jsem díky ní i svou první manažerku v Americe. Se Standou Majerem jsme pak hráli v jejím filmu Raven. Byla to krásná práce. Teď připravuje celovečerní film, držím jí obrovsky palce.

Sofia Coppola

americká režisérka, herečka, producentka, scenáristka

Sofia natočila můj oblíbený film Lost in Translation, který je tak křehký a krásný, že ho můžu vidět po sté, a stejně v něm pokaždé objevím něco nového. Stejně tak miluji její první film Smrt panen. Přijde mi neuvěřitelné, že dcera tak slavného otce dokázala najít svůj hlas a originalitu. Já se narodila do rodiny programátorů a nikdy jsem na sobě neměla tíhu žít v něčím stínu. Potýkat se se srovnáním s rodiči, kteří jsou v tom stejném oboru celosvětově úspěšní, nemůže být lehké. Moji rodiče mě navíc vždycky v mém rozhodování podporovali. Věděli, že kdybych se nedostala na DAMU, půjdu na Matfyz. Přesto na mě nikdy netlačili, abych šla jejich cestou. Jsem jim za to hodně vděčná.

Radka Leitmeritz

česká fotografka, vášnivá tenistka

Radka osmnáct let působila v duu se svým mužem Reném. V Praze to byl slavný pár. Ona se ale rozhodla, že pojedou do Mnichova, chtěla poznat svět. Pak se usídlili v Paříži, kterou dobyli, ale nakonec se jejich domovem stalo L. A. Radce nevadilo začít od nuly ani v momentě, kdy už měla malé dítě. Dokázala v sobě najít odvahu a jít za svým srdcem. Je extrémně talentovaná a je na sebe velmi tvrdá. Dokáže opustit vybudované místo a vydat se za dobrodružstvím. Kromě toho, že je neuvěřitelná fotografka, začala i režírovat a postupně se vrhá do dalších neobjevených vod. Fascinuje mě na ní síla jejího ducha. Vždycky věří, že věci dobře dopadnou, i když je nejhůř. Má energie na rozdávání a když jsem nevěděla, kudy dál, vždycky pro mě v L. A. byla. Nesmírně si jí vážím.

Lauren Wasser

supermodelka, dívka se zlatýma nohama

Lauren je modelka, která ve svých čtyřiadvaceti letech prožila syndrom toxického šoku. Byla ten večer na večírku, udělalo se jí špatně, ale nakonec odjela sama domů. Ráno ji našli bezvládně ležet v jejím bytě. Byla v kómatu. Selhávaly jí všechny orgány. Nikdo nevěděl, co se stalo. Až v nemocnici někoho napadlo, že by mohla mít zavedený tampon. Lauren byla v kómatu čtrnáct dní a prý již její matce řekli, ať se připraví na nejhorší. Nakonec se ale probrala, její nohy však postihla gangréna a nebylo možné je zachránit. Museli jí je obě amputovat. Lauren se ale nevzdala, pokračuje v modelingu, ukazuje své zlaté implantáty a dělá osvětu celé problematice. Dokonce si zaběhla maraton. Dává sílu tisícům žen.

Vychází 28. listopadu

What healthy (I) ate today

Recept na vynikající zdravé sušenky Sexy ginger 125 g pohankové mouky 125 g rýžové mouky 180 g javorového sirupu 120 g másla 25 g kakaa 3 čajové lžičky mletého zázvoru 1 čajová...

Děsivý příběh vůdce polygamní sekty, v níž ženy nemají žádná práva,...

Warren Jeffs měl 78 manželek, z toho 24 nezletilých. Zplodil 50 dětí. Zmanipuloval 15 tisíc členů církve. Ovládal jejich mysl, těla i majetek. Na...

Umělkyně chce poukázat na plýtvání a tvoří působivá díla ze zvířecích kostí

Emma Witter tvoří nádherné vázy a do nich i jemné květiny. Na tom by nebylo nic zas až tak...

Síť podniků v Praze nabízí kávu či sprchu zdarma lidem bez domova. Pomoct může každý z nás

Představte si, že jste skončili na ulici. Kde si nabijete telefon, abyste si mohli domluvit práci? Kam půjdete na...

Vděčnost jako lék na stres, špatnou náladu i závist. A není těžké se jí naučit!

Doba je, mírně řečeno, velmi nelehká. A potřeba psychohygieny je tak moc nutná, že kdo svých pár podpůrných bodů všedního dne ještě nevychytal, má nejvyšší čas. Nevíte, kde začít? Zkuste trénink vděčnosti.
Zavří­t reklamu