Pondělí, 3 srpna, 2020

Orgasmus nejde naprogramovat, ale cesta za ním lze usnadnit, říká obchodnice s rozkoší Anna Marešová

Prostřednictvím své designérské činnosti v oblasti intimních pomůcek otevírá témata, která jsou pro velkou část společnosti konverzační tabu. Jedním z nich je třeba i menstruace. Anna Marešová, která za svůj proslulý vibrátor získala prestižní mezinárodní ocenění Red Dot Design Award, se tedy nyní rozhodla dobýt trh s prvním menstruačním kalíškem, který přizná barvu. Co je na něm zajímavého, jak se během let posunul přístup Čechů k sexu a v čem jsou dobré vibrátory s pamětí?

Je zajímavé, že lidé s vámi rozebírají záležitosti, o kterých se často nedokážou bavit ani se svými dlouholetým partnery. Nejste už vůči tématům, jako jsou sex, sexuální pomůcky nebo menstruace otupělá?

Asi ano. Na podobná témata jsem si už zvykla, jsou pro mě běžná a určitě se dá říct, že se člověk po nějaké době stane otupělým. Takže když třeba někdo dělá vtípky, které už jsem v souvislosti s erotikou slyšela milionkrát, nic to se mnou nedělá.

Líbí se mi, že se právě témata, kterým se lidé v rozhovorech běžně vyhýbají, snažíte prostřednictvím svých projektů v oblasti intimních pomůcek otevírat.

Ano a myslím, že se to docela daří. Nedělám si sice žádné průzkumy, ale často se stává, že když přijdou zákazníci k nám do showroomu, cítí se tam tak nějak příjemně a najednou se začnou svěřovat s věcmi, které by mě ani nenapadlo, že by mi mohli říct. No a třeba když mám někde přednášku, často za mnou po ní dorazí houf žen, začnou se o sexuálních tématech normálně bavit a najednou cítím, že to moje vyprávění otevřelo Pandořinu skřínku. Myslím, že v momentě, kdy lidé zjistí, že o nic nejde, že se nemusí cítit trapně, jsou uvolněnější. Pak se třeba ani nestydí si produkty osahat. A často se mi dokonce stává, že například Venušiny kuličky někdo drží v ruce a nechce je dát pryč.

Myslíte, že je vůbec možné vymýtit předsudky v téhle oblasti celoplošně, nebo je to v naší společnosti běh na dlouhou trať?

Myslím, že se dá podobného efektu dosáhnout plošně, i když je vlastně otázka, co pro koho plošně znamená. Kdybychom ale začali dělat velkou kampaň, rozmisťovat billboardy a rozdávat letáky, tak to nebude fungovat. Právě tím, že se k podobným tématům stavíme nenásilně, osvěta může fungovat, lidé prostě musí sami chtít, musí se jim nechat prostor, aby sami zvážili, jestli je to pro ně. Téma je citlivé, je důležité netlačit, do nikoho nic násilně nehustit a nechat vše plynou přirozeně.

Když už jste zmínila přirozenost, tak jedna z nepřirozenějších věcí je menstruace. Přitom konverzace o ní v lidech vyvolává spíš odpor…

Myslím, že už se to naštěstí docela mění, ale když se podíváme do historie, žena v určitých obdobích byla ve dnech menstruace považována za nečistou. Myslím tedy, že to, jak na menstruaci dnes mnoho lidí nahlíží, jsou nějaké pra pozůstatky, které se v čase vyvíjí a proměňují. Třeba v osmdesátých létech byla menstruace na obtíž a myslím, že i masivní užívání antikoncepce, které ji potlačovalo, mělo velký vliv. Koncem devadesátých let tlačil každý gynekolog do šestnáctiletých dívek antikoncepci, což mělo často za následek, že menstruace prakticky nebyla. Až nyní se vracíme ke kořenům, kdy si žena plně uvědomuje, že menstruace je záruka něčeho pozitivního. Toho, že může mít děti. Myslím, že čím víc si ženy uvědomí cyklus a fakt, že nejde jen o těch pár dní, ale o proces, který trvá měsíc, jejich pohled se změní. V tomto období se totiž proměňuje nálada, rozpoložení, žena je citlivější a kreativnější. Já osobně jsem třeba vypozorovala, že když potřebuju napsat nějaký text, tak v období menstruace se mi píše mnohem lépe. Nastoupí mi totiž stav, který se nazývá dynamickou fází a jsem schopná vyřídit milion věcí, milion telefonátů a mám formu pro jednání. Prostě vnímám, že tělo je propojené s hlavou.

Foto: Jan Přibylský

Takže menstruace vlastně může být v pracovním ohledu velká výhoda.

Myslím, že když se holka nebo žena naučí s ní pracovat a vnímat se, tak ano. Samozřejmě to v období menstruace může být i náročné. Třeba když vám do toho přijde jednání nebo něco, co musíte nutně udělat, i když vlastně nemáte naladění. Proto je dobré si vše vypozorovat a dělat věci, které jsou pro jednotlivé fáze vhodné.

Na podzim plánujete uvést na trh menstruační kalíšky. Jedním z důvodů, proč je zařazujete do nabídky, je i to, že chcete ukázat ženu jako celek, a ne pouze její sexuální část.  Vybíráte tedy nové produkty podle toho, aby ladily s touto myšlenkou?

Ono to není úplně tak, že bych seděla a dumala, co uvedu za produkt. S kalíšky jsem koketovala už dřív, ale nebyla jsem se k tomu schopná odhodlat. Teď mi ale dozrálo uvažování, a řekla jsem si, že bude pasovat k mým ostatním produktům i co se týká designu. I když je to totiž drobná věc a kalíšků existuje ve světě spousta, byla jsem překvapená, kolik věcí se dá posunout, ať už co se týká designu nebo funkčnosti. No a v tu chvíli mi navíc přišlo skvělé, že má značka Whoop·de·doo ukazuje všechny možné stránky ženy a odtajňuje další tabu téma. Kalíšek navíc tím, že se do něj krev nevsakuje a zůstává v tekuté podobě, funguje bez zápachu, a ještě máte nad menstruací kontrolu, protože vidíte, kolik v něm krve je.

Říkala jste, že na spoustě konkurenčních kalíšků se našly velké nedostatky. Na co jste si tedy dávala při tvorbě toho vašeho pozor?

Určitě jsem chtěla jít cestou kvality, takže jsem věděla, že je udělám z lékařského silikonu. Ona spousta kalíšků ze silikonu je, nebo tak spíš vypadají, ale vlastně je dělají z gumy, která je sice levnější, ale produkt nakonec nevydrží. Na začátku jsem tedy nakoupila velké množství kalíšků a testovala a testovala. Musím říct, jak moc jsem byla překvapená, že většina je jen kopie kopií. První kalíšek totiž pochází z konce druhé světové války a od té doby se nikam moc neposunul. Třeba jeho zakončení je taková tyčinka, která ženy dře, proto na mém kalíšku najdete kuličku. Také nám šlo o to, aby měl kalíšek velký objem, protože jsou ženy, které hodně krvácí, ale jsou užší a potřebují menší kalíšek. No a další důležitou věcí je pak barva, jelikož krev kalíšek po nějaké době obarví a ty průhledné chytnou žlutý nádech. Vtipné je i to, jak se ve všech různých reklamách krev zobrazuje modře, z čehož si spousta lidí dělá srandu. A já si tedy řekla, že kalíšek udělám praktický, červený. Vlastně jde o první kalíšek, co přizná barvu, takže i při výběru to ženám ulehčím, protože myslím, že stačí jedna barva a dvě velikosti.

A vlastně také šetříte přírodu…

A to je další věc, že je to sustainable produkt, což je mi sympatické, jelikož mým velkým tématem je udržitelný design. Vlastně i když třeba dělám něco na zakázku, snažím se, aby byl produkt vyrobený v Čechách, protože jsem přesvědčená, že základem udržitelnosti je lokálnost. I kdybych totiž chtěla mít něco z recyklovatelného plastu, ale vyrobí se to v Číně a poputuje to k vám dva měsíce lodí, tak to moc udržitelné není. Snažím se si také kupovat málo věcí, protože mě drtí, když vidím, kolik je v obchodech krámů. No a často se mi stane, že když chce klient navrhnout nějaké kraviny, odmítám ho, jelikož funkce designéra spočívá i v tom, že někdy prostě něco nenavrhne.

Když se ještě vrátíme k sexuálním pomůckám, tak mi přijde, že často si je lidé dávají jen z recese, třeba k nejrůznějším oslavám…

Ano, dělá se to a většinou tím způsobem, že se koupí to nejlevnější a nejošklivější, aby to mělo efekt, že se obdarovaný u rozbalování začervená a užívají si to spíš ti, kteří produkt darují.  Ale často ty věci nejsou vůbec na používání. Přišlo mi docela hezké, když mi jednou někdo vyprávěl, že se chtěli v partě složit na podobnou kravinu, ale jedna slečna řekla, proč raději nekoupí něco, co bude dotyčná používat, a tak koupili můj produkt. Srandy ale samozřejmě budou existovat i dál, ale je fajn, že se to třeba někdy promění v darování něčeho užitečného.

Foto: Jan Přibylský

A změnil se přístup Čechů k sexuálním pomůckám během posledních padesáti let?

Myslím, že ruku v ruce se sexuálními pomůckami jde i vývoj sexuality. Když třeba vezmu generaci mojí mámy, tak v té době se dělalo jakoby nic. Během rešerše při psaní diplomky jsem totiž třeba zjišťovala, jak muži vnímali ženu v určitých obdobích. No a v téhle době se vlastně vůbec nebralo ženské uspokojení, řešil se jen chlap, a to se v průběhu padesáti let změnilo. Dneska už je kladen důraz i na prožitek ženy, muži k ní přistupují jinak, vše je otevřenější.

Zaujalo mě, že nabízíte vibrátory s pamětí…

Ano. Fungují tak, že poslední režim, který si na nich nastavíte, vydrží, i když ho vypnete a zapnete. My tam máme režimy celkem tři a v každém je sedm kroků, kdy se dá měnit intenzita a frekvence. Nechtěla jsem ženy zbytečně zahlcovat spoustou nastavení, ale spíš jim umožnit, aby si mohly navolit například rychlý jemný režim nebo naopak pomalý intenzivní. Variant je tedy celkově asi sto pět. A když už dívka zjistí, co chce, je dobré, aby si to vibrátor zapamatoval.

Takže se dá orgasmus naprogramovat?

No, spíš tím, že si žena navolí, co má ráda a nemusí nic dlouze vyhledávat, je to snazší cesta.

Vytvořila jste také speciální limitovanou edici vibrátorů s kresbami Lukáše Musila. Máte v plánu ke spolupráci oslovit ještě nějakého dalšího umělce?

S Lukášem to bylo tak, že v dobu, kdy jsem ho oslovila, ještě tetoval. Přišlo mi skvělé, že má blízko k lidskému tělu a nepůsobí to jen tak, jako bychom na vibrátory dali prostě nějaký obrázek, ale máme na něm v uvozovkách tetování. Lukáš pro nás tehdy udělal sadu kreseb, my je aplikovali na vibrátory a vznikla edice, kdy bylo možné zakoupit si kombo obrázku i potetovaného vibrátoru. Když se mi tedy naskytne podobná příležitost, šla bych do toho, ale nechci to dělat prvoplánově.

Foto: Lenka Bukačová

Anna Marešová je propagátorkou udržitelného designu. Za svou bakalářskou práci Tramvaj pro Prahu získala cenu na Biennial of Industrial Design v Lublani, v roce 2012 založila studio Anna Marešová designers a obrovský úspěch sklízí také se svými intimními produkty pod značkou Whoop.de.doo. Její vibrátory například obdržely prestižní cenu Red Dot Design Award. Minulý rok byla stejnou cenou oceněna i Annou Marešovou navržená tramvaj T3 Coupé. Nyní talentovaná designérka a český výrobce šperků MOOYYY představili kolekci neotřelých šperků, která nese název Champagne.

Když barva pleti určuje osud: Knihy o rasismu, které byste si...

Vlnu protestů a nevole, které vyvolala po celém světě smrt Afroameričana Goeorge Floyda po neúměrném a brutálním zákroku policisty, asi zaznamenal každý z nás....

WOLFGANG: Naše budoucnost se děje právě teď a tady

Vlčí smečka je inspirace. Ta z říše zvířat i ta, kterou potkáváme v ulicích. Jestli milujete sofistikovanou urban módu a máte alespoň...

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová: Riziko svého povolání už jsem pocítila

Co prozradí v rozhovoru vrchní státní zástupkyně, která z titulu své funkce může říkat jen velmi málo, spíš nic?...

Kosmetická společnost Natura & Co se zavázala k boji proti globálnímu oteplování

Brazilská kosmetická společnost Natura & Co čítá značky jako Natura, Aesop a The Body Shop, které už...

9 tipů, jak se chovat ekologičtěji v běžném životě

Abyste pomohli „uzdravit“ planetu, nemusíte hned jezdit vlastnoručně čistit oceány a ani zakládat dobrovolnické organizace. Bohatě postačí,...
Zavří­t reklamu