Dokonale nalíčené rty už dávno nejsou jen otázkou správného odstínu rtěnky. Současné make-up techniky pracují mnohem sofistikovaněji – s přirozenou anatomií rtů, světlem, stínem i barevnými přechody. Podobně jako při konturování obličeje lze i rty opticky modelovat: dodat jim objem, zvýraznit jejich tvar nebo vyrovnat drobnou asymetrii. A není k tomu potřeba dramatické přetahování rtů. Mnohem přesvědčivějšího výsledku dosáhnete kombinací několika nenápadných kroků.
Sebelepší konturování nezachrání rty, na kterých se rtěnka zachytává na suchých místech. Před samotným líčením proto začněte hydratací. Pokud jsou rty šupinaté, můžete je velmi jemně zbavit odumřelé kůže a následně nanést balzám. Důležitá je ale míra. Příliš mastný podklad způsobí, že se konturovací tužka i rtěnka začnou pohybovat a ztrácet přesnost. Balzám proto nechte několik minut působit a jeho přebytek před líčením lehce odsajte například papírovým kapesníkem.
Stín nad rtem: malý detail s obřím efektem
Ještě než přijde na řadu konturovací tužka, lze objem rtů podpořit jemným stínováním jejich okolí. Princip je stejný jako u klasického contouringu: tmavší plocha opticky ustupuje, zatímco světlejší vystupuje dopředu. Malé množství matného konturovacího produktu nebo studenějšího hnědo-béžového stínu naneste těsně nad střed horního rtu a dokonale jej rozetřete. Neměla by vzniknout viditelná hnědá linka, ale pouze velmi jemný náznak přirozeného stínu.
Stejný trik lze v minimálním množství použít také pod středem spodního rtu. Právě zde se přirozeně vytváří stín, když je ret plnější. Jeho lehkým zesílením proto vzniká iluze většího objemu. Klíčovým ale zůstává slovo iluze. Pokud dokážete přesně určit, kde kontura začíná a končí, pravděpodobně jste to s ní lehce přehnali.
Triky s konturovací tužkou
Začněte ve středu. U horního rtu zvýrazněte kupidův oblouk a jeho nejvyšší body, u spodního zase středovou část. Právě v těchto místech si můžete dovolit vést tužku nepatrně nad přirozenou hranicí rtu. Jakmile se ale blížíte ke koutkům, vraťte se zpět k vlastní linii. Výsledkem je opticky plnější střed rtů, aniž by se změnily jejich přirozené proporce.
Velkou roli hraje také odstín tužky. Pro plastický, ale stále elegantní efekt funguje konturka o něco hlubší než přirozená barva rtů nebo zvolená rtěnka. Příliš tmavý kontrast už vytváří záměrně výrazný 90s efekt, takže záleží na vás.
S tužkou ale rozhodně u samotné kontury nekončete. Jednou z nejčastějších chyb je vyplnění rtů jedním odstínem rtěnky. Chcete-li dosáhnout skutečně plastického efektu, tužku po vykreslení okrajů lehce rozetřete směrem dovnitř. Největší intenzita barvy by měla zůstat u obvodu a postupně se ztrácet směrem ke středu rtů. Vznikne tak základ pro barevný gradient. Tužkou můžete jemně vystínovat také koutky. Střed naopak ponechte světlejší. Už v této fázi začnou rty působit prostorověji, přestože jste jejich skutečný objem nijak nezměnili.
Rtěnka jako druhá vrstva modelace
Teprve nyní přichází rtěnka. Místo jednolitého nánosu ji zkuste vnímat jako další nástroj konturování. Zvolený odstín naneste přes rty a propojte jej s vystínovanou konturou. Směrem ke středu můžete použít o tón světlejší rtěnku, případně první odstín nanést v menší intenzitě. Přechody následně zapracujte štětečkem nebo prstem tak, aby nebylo patrné, kde jeden tón končí a druhý začíná.
Vzniká efekt podobný ombré, ovšem v mnohem subtilnější podobě: tmavší okraje vytvářejí hloubku a světlejší střed se opticky přibližuje pozorovateli. Rty díky tomu vypadají plnější.
Lesk nepatří nutně všude
Poslední vrstvu tvoří lesk a právě jeho umístění může celý efekt ještě zesílit. Lesklý povrch odráží světlo, a proto opticky vystupuje dopředu. Chcete-li maximalizovat dojem objemu, soustřeďte největší množství lesku na střed horního a spodního rtu. Nemusíte jím překrýt celou plochu až ke konturám. Naopak. Kombinace lehce saténových či matnějších okrajů a vysoce lesklého středu zvýrazní rozdíl mezi hloubkou a světlem.
Pro výraznější večerní efekt lze přidat nepatrné množství rozjasňovače těsně nad střed rtů. I tady však platí, že produkt má zachytit světlo, nikoli vytvořit viditelný světlý proužek.
