Nejde o návrat ani krátkodobý trend. Chrom si stabilně drží pevnou pozici mezi oblíbenými materiály současného designu, přičemž vyvažuje dominanci teplých tónů, dřeva a měkkých povrchů. Interiéry víc a víc zdobí v podobě nábytku, svítidel i v rámci konstrukčních detailů a funguje jako vizuální kontrapunkt. Kam sahají jeho kořeny a podle čeho se při jeho zařazení do interiéru řídit?
Historicky je použití chromu úzce spojené s modernismem. Ve 20. a 30. letech 20. století se stal klíčovým materiálem funkcionalistického nábytku, zejména díky své pevnosti, hygienickým vlastnostem a možnosti sériové výroby. Designéři spjatí se školou Bauhaus pracovali s chromovanou ocelí jako výrazem racionality a technologického pokroku. Materiál ale nebyl primárně dekorací, spíše součástí konstrukce.
Další výrazné období přišlo v 60. letech, kdy chrom pronikl do futuristického designu. Leštěné kovové povrchy se objevovaly na nábytku, svítidlech i interiérech inspirovaných kosmickým výzkumem a novými technologiemi. Chrom zde symbolizoval budoucnost, rychlost a inovaci. Současné použití na tuto etapu nenavazuje stylově, ale principem – prací s odrazem, světlem a technickou estetikou.
Mezi ikonické chromové objekty, které si udržely relevanci dodnes, patří především Wassily Chair, původně pod názvem Model B3, od Marcela Breuera z let 1925–1926, které definovalo práci s ohýbanou trubkovou ocelí. Stejný princip uplatnil Breuer o tři roky později i u Cesca Chair, kde chrom umožnil vznik konzolové konstrukce bez zadních noh a stal se technickým řešením vhodným pro sériovou výrobu.
Nemůžeme ale nezmínit ani Barcelona Chair od Ludwiga Miese van der Rohe a Lilly Reichové z roku 1928, které se také stalo součástí interiéru světoznámé Vily Tugendhat v Brně. Chrom se však neomezoval pouze na nábytek – výrazně se prosadil i ve svítidlech, například u Arco Lamp z roku 1962 od Achilleho Castiglioni a Piera Giacomo Castiglioni, kde chromovaný ocelový oblouk nese světlo bez nutnosti stropního uchycení. V československém průmyslovém kontextu se práce s kovovou konstrukcí objevuje už ve 30. letech, zejména u kancelářského a pracovního nábytku vyráběného firmou Thonet, která měla výrobu i v Bystřici pod Hostýnem a na jejíž tradici dnes navazuje značka TON. Současnou autorskou polohu pak reprezentuje slovenský designér Viliam Chlebo, jehož křeslo T 2403 esteticky obstojí vedle globálních hvězd.
A jak s chromem naložit v interiéru? Nejlépe funguje tam, kde má jasně vymezenou roli. Je vhodné s ním pracovat střídmě a vědomě. Dobře se kombinuje s přírodními materiály, zejména s masivním dřevem, kamenem nebo textilem s hrubší strukturou. Tyto povrchy vyvažují jeho technický charakter. V minimalistických interiérech může chrom nahradit černé kovové detaily a dodat prostoru větší vizuální lehkost.
Vhodné je omezit počet chromových prvků na několik solitérních kusů – například jedno výrazné svítidlo, stolek nebo konstrukční detail. Při větším množství hrozí, že prostor začne působit chladně a neosobně. Barevně chrom funguje nejlépe v kombinaci s neutrální paletou: bílá, šedá, krémová, ale i tmavě modrá nebo antracitová. Vyhýbat se vyplatí kombinaci s příliš lesklými plasty nebo výraznými barvami, které mohou působit lacině.
