Pandemie zasáhla do všech oblastí našeho každodenního života. Znatelně se tak prohloubily i problémy ve vzdělávacím systému, který neodvratně volá po transformaci a modernizaci. Výsledky studentů středních a základních škol strmě klesají, ředitelé jsou zavaleni administrativou a potřeba celoživotního vzdělávání je často bagatelizována. Všechna tato fakta se mohou negativně promítnout nejen do budoucnosti žáků, ale i konkurenceschopnosti a prosperity České republiky. Řešení může přinést první ze tří interaktivních konferencí Moonshot by Aspen CE, v níž se o svůj úhel pohledu na budoucnost vzdělávání už 23. března podělí například i youtuber Kovy nebo ministr školství Robert Plaga.
Ještě v roce 1995 patřily výsledy českých studentů mezi sedm nejlepších zemí světa. V posledních letech se ale znalosti čtvrťáků a osmáků výrazně zhoršily. V Analýze, kterou nechal vypracovat Nadační fond Eduzměna se uvádí, že na našich základních školách klesá matematická, čtenářská a přírodovědná gramotnost, velmi omezená je pak i gramotnost mediální a některé oblasti občanské výchovy. Problémem jsou ale také rozdíly v kvalitě odborného vzdělávání a následná nezaměstnanost absolventů učilišť i středních odborných škol. Nehledě na to, že v organizaci a způsobu vzdělávání v České republice se stále ještě odráží spíše potřeby minulosti než budoucnosti.
Podle učitelů se navíc veřejné školy potýkají i s nedostatečným zabezpečením výukovými materiály a technologiemi, jako jsou počítače nebo tablety. Celkově se pak jako největší překážky současného systému jeví nízké výdaje na vzdělávání a jeho chybějící koncepce, odchody učitelů ze školství, vysoká autonomie škol nebo zavalení ředitelů administrativou a provozními problémy. Tématem samo o sobě je pak například i celoživotní vzdělávání, jehož potřeba je často bagatelizována. Všechny tyto problémy jen podtrhla pandemie a transformace vzdělávacích systémů je nevyhnutelná. Právě s jejich kvalitou a modernizací je totiž spjata budoucnost a konkurenceschopnost České republiky. Akademické výsledy studentů totiž nemají vliv jen na jejich budoucnost, ale i na prosperitu naší země. Podle studie pražské kanceláře společnosti McKinsey & Company může jejich pokles od roku 1995 stát Českou republiku do roku 2050 dokonce až jedenáct procent HDP.
Ředitel jako pedagogický lídr
Jak už jsme zmiňovali, jako jeden z největších problémů současného vzdělávání se ukazuje příliš vysoká administrativní zátěž ředitelů škol, kteří nemají podmínky a časové kapacity, aby se dostatečně věnovali pedagogickému vedení, které je zásadní pro rozvoj kvality vzdělávání. Podle Nadačního fondu Eduzměna z mezinárodních výzkumů vyplývá, že právě přetížení ředitelů provozními úkoly, jejich nedostatečná psychohygiena, prakticky nulový čas na odpočinek a mizivá příležitost pedagogického vedení souvisí i s vysokým výskytem syndromu vyhoření u tohoto povolání. Noví ředitelé jsou navíc na profesi v průměru nedostatečně připraveni. Například podle studie projektu Idea Národohospodářského ústavu Akademie věd studijní program pro přípravu učitelů neabsolvovalo 42 procent českých ředitelů v porovnání s 12 procenty v evropském průměru. Když ještě připočítáme nízké platové ohodnocení, které patří v relaci k ostatním vysokoškolsky vzdělaným pracovníkům v Evropě k těm nejnižším, není divu, že toto povolání není pro Čechy dostatečně atraktivní a ředitelský sbor stárne.
Současná situace tak naplno odhalila problémy, s nimiž se základní školy potýkají již delší dobu a zároveň se ukázalo, že role ředitelů je zcela klíčová, protože to jsou právě oni, kdo museli přizpůsobit výuku a celkové fungování škol vzniklé situaci. V dokumentu Strategie 2030+ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pak právě posílení role ředitele jako lídra pedagogického procesu, který je v souladu s trendy vývojem vzdělávací politiky, uvádí jako jeden ze stěžejních bodů. Důraz má být do budoucna kladen i na nabídku uceleného přípravného vzdělávání ještě před nastoupením do této pozice i na nabídku prohlubujícího vzdělávání včetně stáží na jiných školách a možnosti supervizí či koučinku. Snižovat by se pak postupně měla i administrativní zátěž škol, a naopak posilovány budou nepedagogické pozice v jejich vedení.
Důležitost vzdělávání v produktivním věku
Velmi důležitým pojmem je v dnešní rychle se měnící době také upskilling. Jeho základem je celoživotní vzdělávání s cílem udržení a vytváření zaměstnanosti. Bohužel je ale význam vzdělávání v produktivním věku často bagatelizován, i když je nezbytným předpokladem pro budoucí konkurenceschopnost české ekonomiky. V analýze Nadačního fondu Eduzměna se například uvádí, že dále se vzdělávají zejména ti učitelé, kteří už mají vysoké kompetence. Navíc je vzdělávání učitelů výrazně ovlivněno vedením školy a pokud je v tomto ohledu pasivní, jsou také velmi omezeny možnosti růstu samotných učitelů. Do budoucna je tedy podstatné umožňovat lidem, aby se adaptovali na neustále se vyvíjející trh práce a udrželi si tak zaměstnání i v případě nezadržitelně postupující robotizace a automatizace. Předpokladem pro konkurenceschopnost na trhu jsou totiž nejen technické nebo digitální znalosti, ale i měkké dovednosti. Zvyšování kvalifikace je tak i o schopnosti orientovat se, hledat svůj potenciál, talent a uplatnění na budoucím trhu práce.
Cesta za transformací a modernizací
Cestu, jak se dostat ze začarovaného kruhu ven, by mohla nabídnout třídílná interaktivní konference Moonshot by Aspen CE, která vznikla ve spolupráci Aspen Institute Central Europe s Yemim A. D. a týmem Moonshot. Událost, která si klade za cíl nabídnout dlouhodobá řešení a příklady dobré praxe, plánuje spojit lídry napříč obory a postupně poskytnout vhled do oblastí vzdělávání, kvality vládnutí a digitalizace. První z online konferencí s podtitulem Budoucnost vzdělávání proběhne živě 23. března od 14 hodin na Moonshot Platform a hlavními tématy budou právě zmiňovaný upskilling a pedagogický leadership. O svůj úhel pohledu se podělí například ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, spoluzakladatel řídícího a dozorčího výboru CERGE-EI a laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě Jan Švejnar, manažer programu Ředitel naživo Libor Pospíšil nebo jeden z nejvýraznějších představitelů české YouTube scény Karel Kovář, který byl zařazen časopisem Forbes mezi 30 nejvlivnějších Čechů na sociálních sítích.
Z druhé virtuální místnosti livestreamu se do diskuse zapojí i Essential 100, interdisciplinární skupina lídrů a profesionálů České republiky, a účastnit se prostřednictvím hlasování a kladení otázek přes Sli.do bude moci i veřejnost. Součástí konference je pak také digitální galerie předních inovací a inspirativních projektů, kam může kdokoliv přidávat projekty, organizace a firmy, které řeší velké problémy 21. století a naplňují alespoň jeden z cílů udržitelného rozvoje (SDGs) dle OSN.
Vybrané projekty pak budou doporučeny vhodným investorům a filantropům a expertní poradci jim mohou pomoci s řešením aktuálních problémů. „Díky zkušenostem a datům ze sérií Anti-Panic i produkce Moonshotu ve Washingtonu jsme tenhle virtuální formát vychytali a v nové sezóně ho posouváme o další level výš. Soustředit se budeme na měřitelný dopad. Proto vznikla Moonshot Impact Gallery, která je srdcem celé platformy a pro inovátory, či šéfy organizací naplňujících SDGs bude především nástrojem, který je posílí. Najdou v ní zdroje pro financování, pozornost komunity, dobrovolníky, či experty pro svou misi. Naším ultimátním cílem je akcelerovat řešení těch nejakutnějších výzev současnosti. Díky mezinárodní spolupráci máme šanci dělat to lokálně i globálně s těmi nejlepšími experty v daných oborech,” vysvětluje zakladatel a výkonný ředitel JAD Productions Yemi A.D..
Interaktivní konference Moonshot by Aspen CE, během níž si budete moci také vyslechnout neuvěřitelné příběhy, které jsou příkladem toho, že i přes řadu překážek lze dosáhnout změn, navazuje na úspěšnou sérii konferencí Anti-Panic, jež nabídla kreativní řešení dopadů pandemie a získala i několik mezinárodních ocenění. Pilotní projekt Moonshot Platform vznikl v září 2020 ve Washingtonu ve spolupráci s Aspen Global Leadership Network a Yemim A.D.
