Něha, klid, tichá zpověď, souznění. Ale také řád, pravidelnost a pohyb. Zvířata přinášejí starým lidem víc, než je na první pohled patrné. A právě odchodem do pečovatelského zařízení tak často ztrácejí to nejcennější přátelství, které měli. Pravidelné zvířecí návštěvy v domovech jsou v posledních letech stále častější. Mají-li být ale bezpečné, musí být profesionální, čili nákladné. A to může být problém.
Nespočet studií potvrdil, že senioři s domácím mazlíčkem jsou fyzicky i psychicky daleko zdravější než ti bez něj. Jsou emocionálně stabilnější, mají nižší krevní tlak a menší pocit osamělosti. Zvířata v domovech prokazatelně prodlužují a zkvalitňují život. Americký domov pro seniory The Eden Alternative naplnil zařízení více než stovkou zvířat, včetně ptáků, psů, koček, králíků a kuřat. Úmrtnost seniorů tu v průběhu pěti let klesla o 15 procent v porovnání s ostatními domy s pečovatelskou službou. Nejen tento projekt ukázal, jak zásadní roli zvířata v životech seniorů hrají, a na fakt reagují i česká sociální zařízení pro seniory, která si zvou zvířata s canisterapeutickým výcvikem na pravidelné návštěvy.
Štěká, smrdí a pouští chlupy! Ne každý chce mít na pokoji souseda se psem nebo kočkou
Zařízení ve většině případů nedovoluje seniorovi vzít si vlastního mazlíčka z domu s sebou. Senioři tak mnohdy nástup do domova odkládají ze strachu, že o zvířecího kamaráda přijdou. Jsou zařízení, která seniorům vycházejí vstříc, nicméně není snadné je najít. Často jsou daleko od původního místa bydliště nebo třeba seniorovi nevyhovuje úroveň služeb v daném domově. V některých zařízeních pomáhají najít možnosti, jak se se svým mazlíčkem při návštěvách dále vídat, třeba s ním chodit na společné procházky. Jenže tam je nutná spolupráce rodiny, která v mnoha případech za seniorem bohužel nechodí. Osamělost je tak o to intenzivnější a pocit zrady větší.
Jednou z cest někde bývá i společenská místnost se zvířaty, jako jsou hlodavci, andulky a podobná drobná fauna. Klienti se tak mohou podílet na praktických úkonech okolo péče a zároveň si užívat společný čas se zvířetem. Některým seniorům toto vstřícné gesto postačí, jiným ale intenzivně chybí jejich zvíře, tím spíš, když vědí, že pro nezájem rodiny skončilo v útulku. S ohledem na fyzickou kondici seniora a prostory, které mu zařízení nabízí, není často ani v moci personálu mu soužití se zvířetem umožnit.
Když něha pravidelně chodí až za seniorem k posteli
Tam, kde není zvířecí společný mazlíček možný, dochází do domovů pro seniory například canisterapeuti se svými speciálně vycvičenými psy nebo koňmi. Čtvrtým rokem v tom směru podporuje domovy seniorů i projekt Ježíškova vnoučata, který díky dárcům uhradil už tisíce zvířecích návštěv v hodnotě kolem pěti milionů korun, a i z letošní sbírky, jež začne v listopadu, v tom bude pokračovat.
Canisterapie podporuje procvičování hrubé i jemné motoriky a stimulaci smyslů. Pes se pro seniora stává důležitým společníkem, kterému se svěřují ve chvíli, kdy mu lidé přestávají rozumět. Stejnou úlohu dokáže splnit i kočka nebo kůň s náležitým výcvikem a vhodnou povahou, jakou mají například kobylka Nevada a ponička Pampi, které pravidelně cestují do domovů seniorů a přináší jim radost, rozptýlení, možnost aktivovat své smysly pomocí hipoterapie v kontaktní terapii a zapomenout na chvíli na strasti života. Jejich společné cesty vedou také do speciálních mateřských škol a za lidmi se zdravotním znevýhodněním.
Náklady na animoterapii jsou velké. Nejde jen o čas, ale i o přepravu, krmení, ustájení a veterinární péči
„Máme obrovské štěstí na lidi, kteří fandí naší práci! A jednou z nich je i majitelka přepravníku pro koně, která nám dosud vždy vyšla vstříc s půjčováním přepravníku za minimální náklady. Dostala se nyní ale sama do situace, kdy ho potřebuje prodat, a jako prvním ho, za velmi výhodných podmínek, nabídla právě nám, abychom mohli nadále pravidelně dojíždět za klienty. Přepravník je pro nás zásadní. Pokud bychom měli svůj vlastní, obrovsky by nám to usnadnilo již tak ne úplně jednoduché cestování,“ svěřuje se Soňa Trsková, zakladatelka sbírky ze spolku Terapeutický kůň, které se splněním snu aktuálně pomáhají lidé na dárcovské platformě Znesnáze.
„Mít přepravník stále k dispozici nejen pro návštěvy v zařízeních ale i pro pravidelné, průběžné tréninky koní by pro nás bylo obrovsky přínosné. Díky tomu se vyhneme případnému stresu koní, který by mohl nastat v časové nouzi při nastupování či vystupování. Koně potřebují vždy klid a dostatek času pro pohodové nastoupení. Pokud by se vybralo víc peněz, uhradili bychom i pojištění přepravníku či některé z nákladů na krmení, vitamíny nebo veterinární péči,“ vzkazuje s vděkem všem dárcům.
Zvířecí návštěvy dokáží v některých seniorech probudit novou chuť k životu
„Díky přítomnosti koní mnohdy trochu zrelaxuje i personál domovů. Senioři se vedle terapeutického koně rozpovídají a zavzpomínají si na léta, která někteří z nich u koní trávili. Je zřejmé, jak se lidem rozzáří oči. Někdy se i objeví slza dojetí nebo štěstí. Bývá to zážitek plný příjemných emocí. Oba koně velmi citlivě přistupují k lidem s pohybovými potížemi. Nevada nyní u České hiporehabilitační společnosti složila specializační zkoušku na výbornou. Kobylka přenáší na klienty svou vyrovnanost a probouzí v lidech okamžitý zájem o terapii dotykem. Do našeho týmu se začlenila i speciálně připravovaná ponička Pampi, s níž můžeme i ve vyšších patrech zařízení navštěvovat klienty upoutané na lůžku. Oba koně jsou zvyklí pracovat ve vnitřních prostorách, což je naší velkou předností. Z koní vyzařuje po celou dobu terapie veliký klid. Lidé k nim získají důvěru a rádi si je s dopomocí vyčistí nebo jim zapletou copánky. Někteří se mohou vydat i na kratičkou procházku. Koně jsou zvyklí chodit vedle invalidního vozíku. Radost seniorů nebo lidí s pohybovými potížemi je tím o to mocnější,“ uzavírá jedna z chovatelek, která svůj život zasvětila pomoci slabším, nemocným i osamoceným.
Kdo má nějaké zvíře doma, umí si představit, jaké by to bylo, kdyby o něj donucením přišel. Možná právě i toto uvědomění dárců pomáhá sbírce, která je zatím na polovině cílové částky.
