Více než čtyřicet procent českých dětí má dioptrickou vadu. Brýle buď nosí nebo by je nosit měly. Nejvíce na pozoru by měli být rodiče předškoláků, u kterých se může rozvinout tupozrakost. Problém, který může mít doživotní následky. Příspěvky na brýle od pojišťovny jsou ale nedostatečné.
Děti mají nárok na příspěvky ze zákonného pojištění na obruby i skla. Výše úhrady závisí především na věku dítěte a výraznosti oční vady. Reálné náklady ale velmi často nepokryje. Pojišťovny hradí brýle v různých intervalech podle věku. Částka se odvíjí od typu skel a dioptrií, nejčastěji se pohybuje kolem 600–700 Kč u běžných vad. Standardní příspěvek na obruby je cca 100–300 Kč, opět podle věku. Pojišťovna hradí základní skleněná nebo plastová skla (čočky). Vyšší příspěvek přichází v úvahu pouze u velmi vysokých dioptrií a plně hrazeny jsou pouze ty pro korekci šilhání (strabismu). Většina moderních a estetických obrouček stojí mnohem víc a rozdíl pak rodič doplácí přímo v optice. Velká část rodičů, zejména z řad samoživitelů a samoživitelek, si ovšem brýle pro své dítě nemůže dovolit.
Nejde jen o komfort. Absence brýlí je zdravotní risk
Tomášek půjde v září do první třídy. Spolu se sestrou Eliškou ho sama vychovává máma Jana. Za sebou mají velmi těžké období. S pomocí OSPODu, pravidelných terapií a organizace Charita Roudnice n. L. se snaží o nový a klidný začátek. Spolupracují se sociálně aktivizační službou Pod střechou, která jim pomáhá se stabilizací rodiny i s přípravou syna do školy. Janě se podařilo získat zpět ztracené sebevědomí a dělá vše pro to, aby společně s dětmi situaci zvládli. Lehké to však není ani po finanční stránce.
„Snažím se Tomáška maximálně podporovat i v jeho zájmech a sportovních aktivitách. Finančně je to pro nás ale stále velmi napjaté. Tomášek nosí brýle už od pěti let a pro svůj zdravý vývoj je nezbytně potřebuje. Nyní přišel čas na výměnu dioptrických čoček, což pro mě představuje obrovskou zátěž,“ vysvětluje maminka samoživitelka, která dostala od pojišťovny příspěvek pět set korun. To ale ani zdaleka na výdaje potřebné na péči o Tomíkův zrak nestačí. Jana se rozhodla udělat maximum, aby synovi potřebné brýle zajistila.
Řekla si o pomoc platformě Znesnáze21, kde hledá pochopení a podporu od dárců. „Výtěžek sbírky poputuje přímo na pokrytí nákladů spojených s výměnou brýlových čoček pro Tomáška. Vybrané peníze mi pomohou tento jednorázový výdaj zpětně uhradit a splatit půjčku, kterou jsem si na brýle musela vzít,“ vysvětluje důvody založení sbírky, díky níž snad bude moci Tomík pohodlně vidět na školní tabuli, aniž by se rodina dostala do další finanční tísně. Takových případů jsou v Česku bezpochyby stovky, spíše tisíce. Někdy ale skončí neúspěšně, zkrátka dítě zůstane bez potřebných brýlí. A problém začíná.
Skoro polovina dětí v Česku potřebuje brýle, včetně předškoláků
Ještě před sto lety bylo nošení brýlí u dětí velmi vzácným jevem, nosily je jednotky procent dětí školního věku. Dnes brýle na dálku v Česku potřebuje každé druhé dítě. V porovnání s obdobím před deseti lety jde o 30% nárůst. Odborníci se obávají rychlého vzestupu trendu, hlavně v důsledku faktorů, jako jsou zářící obrazovky. V roce 2050 se nedostatek optiků citelně promítne do hledání a čekání na vyšetření.
Podle dva roky starých údajů WHO má dnes pouze asi 36 % z odhadovaných 1,25 miliardy lidí, kteří potřebují korekční brýle pro běžné poruchy vidění na dálku, vhodné brýle. Zhruba 800 milionů dětí, dospělých a starších lidí se potýká s problémy se studiem, prací a prováděním základních životních úkonů bezpečně, efektivně a bez pomoci. Iniciativa SPECS 2030 si klade za cíl do roku 2030 zvýšit přístup ke korekčním brýlím na krátkozrakost o čtyřicet procent.
