Chybí vám haléře? Myšleno ty po kapsách. Možná si to po 18 letech od jejich zrušení už tolik neuvědomujeme, ale jsou tu pořád s námi. A teď už existuje i způsob, jak s nimi udělat službu tam, kde je peněz třeba. V součtu totiž můžou pomáhat měnit lidské životy.
Doba se mění a s ní i možnosti, jak s haléři nakládat. Novinkou je například projekt NaDobrouVěc, což je dárcovská služba v mobilním bankovnictví ČSOB Smart. Po její aktivaci odchází z každé platby kartou vybrané neziskové organizaci drobný příspěvek na její práci – pomoc těm, kdo pomáhají. Dlouhodobá přímá podpora je pro pracovníky neziskovek nesmírně cenná a tato forma pomoci ve výsledku nikoho nezatíží. Naopak, darované příspěvky je možné si odečíst z daňového základu. Stačí si ze seznamu organizací vybrat tu, kterou chcete podpořit, následně zvolit výši příspěvku (nastavit si můžete 0,1 %, 0,5 % nebo 0,8 % z každé vaší platby kartou) a službu uvidíte přímo v přehledu svých produktů. Výši příspěvků navíc můžete kdykoli změnit, na čas pozastavit nebo vybrat jinou organizaci.
„Spolupráce vznikla z naší potřeby mít co nejlépe vyřešené vnitřní hospodaření a finance, takže tuto nabídku jsme s radostí přijali, protože právě díky takovému partnerství se může naše činnost a poselství dostat k ještě více lidem, kteří naši pomoc potřebují. Jako každá nestátní organizace se snahou dělat věci pro lidi potřebujeme finance na provoz a neustálé zlepšování našich služeb,“ těší se z nové spolupráce Barbora Španihelová, šéfka marketingu dárcovské platformy Znesnáze21, která je do projektu zapojená.
Tento projekt, mimo podpory, připomíná i jedno velmi důležité téma: že neziskový sektor v Česku dlouhodobě a systematicky pokrývá absenci služeb státu, který by se bez něj zhroutil. Slovo neziskovka i přesto v některých lidech stále vzbuzuje pocit opovržení a nedůvěry. Těm, o které organizace pečují, společnost ráda pomůže. Ale peníze na výplaty lidem, kteří se o to starají, se shánějí opravdu jen velmi těžko.
Neziskovek jsou v naší zemi tisíce. Jejich zrušení by mělo katastrofální dopad na sociální, ekonomický i politický systém. Neziskový sektor v současnosti plní klíčové funkce, které by stát jen těžko dokázal nahradit. Ovlivňuje život každého z nás v tolika oblastech, o nichž ani netušíme. Pokud by neziskovky zanikly, dopady by byly okamžité a dlouhodobé. Proč si tedy část veřejnosti stále myslí, že pracovníci v nezisku by měli dělat zadarmo? A že žádat peníze na chod organizace je jen snaha se obohatit a taková práce je pak zlatý důl? Copak vyčítáme řidiči autobusu, který vozí do školy naše děti, že za svou práci dostává výplatu, aby mohl uživit doma ty své?
Koruny k velké změně
Cest, kde drobné pomáhají, je více. Jednou z nich je také Znesnáze pro e-shopy, která před časem přinesla inovativní spojení světa e-commerce a dobročinnosti. Díky jednoduchému darovacímu plug-inu mohou zákazníci e-shopů přispět na sbírky přímo v nákupním košíku, a pomáhat tak lidem v nouzi při každém nákupu. Projekt už překonal hranici jednoho milionu korun vybraných na pomoc – a to je teprve začátek. Celý princip je jednoduchý, ale velmi účinný. E-shop si zvolí konkrétní sbírku, kterou chce podpořit, a darovací doplněk ji automaticky zobrazí v nákupním košíku. Zákazník si pak může sám zvolit, zda a kolik chce přispět. Implementace doplňku je zcela zdarma a jeho nasazení přes platformu Shoptet zvládne každý bez nutnosti složité integrace.
Historie haléřů
Zapomínáme na ně, protože už je doma nehážeme do prasátka, nehrajeme s nimi mariáš, ani s nimi neházíme čáru, ale jsou tu pořád s námi, ač v neviditelné podobě. Haléře v naší zemi ve fyzické podobě zanikly před 18 lety. Posledním v řadě byl padesátník, který definitivně uzavřel kapitolu kapes plných „drobáků“. Zrušení haléřů bylo pro ČNB historicky zásadním rozhodnutím. Z hlediska praktického bylo nutné a racionální, protože padesátihaléřové mince přestaly plnit roli oběživa. Haléře často byly předmětem stížností nejen obchodníků, ale i veřejnosti. ČNB jich postupně dala do oběhu přes 420 milionů kusů a každý rok musela nechávat desítky milionů kusů vyrobit, protože se do centrální banky vracelo pouhých 10 procent mincí.
Po zrušení platnosti 31. srpna 2008 skončila většina padesátníků jako hliníkový šrot ve sběrných surovinách, protože lidé velkou část mincí do bank nevrátili. Z oběhu se vrátila jen zhruba pětina (20 %) mincí, plných 80 % jich lidem zůstalo doma nebo v prasátkách. Jen si přiznejte, kdo z vás si nějaký na památku taky nechal? Hodnota nevyměněných mincí, pro které si lidé do konce srpna 2014 nepřišli, propadla ve prospěch centrální banky jako její příjem.
Haléře se u nás poprvé objevily už ve 14. století, kdy se dalo za dva koupit například jedno vejce. V devadesátých letech minulého století jsme za deset haléřů pořídili jeden rohlík a dnes už bychom si nekoupili za deset haléřů nic. Přesto má desetihaléř pořád svou neviditelnou hodnotu. Ačkoli už nám nedělá díru v kapse a neucpává pračku, je tu pořád s námi. Poslat ho na dobrou věc bude vlastně jen příjemným uznáním jeho věčné existence.
