Už více než čtyři roky vaří Breakfastory spolu se sociálními kuchyněmi v Praze jídlo pro seniory, samoživitele/ky a pečující. Celkem už takto věnovali přes projekt Potěš obědem skoro padesát tisíc porcí jídla a nekonečno naděje a lásky. Teď se blíží jejich nejnáročnější akce roku: Dražba dobrých skutků.
„První ročník byl naprostá střelba do tmy, abych byla upřímná. Myšlenka vznikla asi v 11 hodin večer v mojí hlavě v posteli, když jsem usilovně přemýšlela, jak uchovat odkaz velké ženy, paní doktorky Mileny Černé, která stála u zrodu Nadace Olgy Havlové a kterou jsem měla ve velké úctě. Pomáhala lidem v nouzi, bez rozdílu, až do konce svého života. I když už byla sama nemocná, v tichosti dál vykonávala podpůrné aktivity mj. pro ženy v sociální tísni. Já ji poznala osobně až dva roky před její smrtí, když souhlasila s účinkováním v našem benefičním spotu. A protože byla Milena velmi bystrá, pohotová a originání bytost, chtěla jsem jí vzdát hold neméně zajímavým mementem. Tak vzniklo přání zrealizovat dražbu obráceně jako kontrapunkt všem materiálním dražbám, kdy lidé draží z mého pohledu často zbytečné drahé předměty, které si pak vznešeně odnáší domů,“ vzpomíná na začátky akce Dražba dobrých skutků její zakladatelka Lucie Hyblerová.
Dražitelé přispívají na dobré skutky týkající se sociální oblasti, ochrany přírody nebo lidí s vážným handicapem. Při prvním ročníku vydražili třeba pastvinu pro zachráněná zvířata, naslouchadla pro malou Dianku nebo ultrazvuk pro lékaře hospicové péče.
Bez známých osobností by to nešlo. Jsou zpestřením, zárukou důvěryhodnosti i mentální podporou
Každý skutek má čestného ambasadora, což je významná česká osobnost – od lékařů, přes herce, soudce, kněží nebo třeba sportovce. „U prvního ročníku sehrálo důležitou roli také seznámení s paní Evou Jiřičnou, která všechny přítomné překvapila, když sama coby ambasadorka vydražila i jeden skutek, který nesl název Úsměv pro Natálku. Jednalo se o nový chrup pro mladou slečnu z dětského domova, která se styděla usmát, protože přišla jako dítě o zuby. A paní Jiřičná jí je velkoryse dopřála,“ vzpomíná Lucie. Sama si myslela, že se nepodaří vybrat ani sto tisíc korun. Přitom hned u prvního ročníku to bylo 2,2 milionu. Ten druhý, letošní, tuto částku už přeskočil.
„Dražba je moje ,třetí dítě‘, které mě překvapuje a občas tíží, protože shánět dárce není vůbec jednoduché. Ale snad se povede z této benefice udělat tradici a oslavu neziskového sektoru, pospolitosti a lidství. Moc bych si přála do budoucna, aby dárců bylo mnohem více a nemuseli bychom tak bojovat o každou korunu Jo, a nebylo by od věci, kdyby nás za toto extrémní úsilí platil stát nebo nějaký sponzor. Teď musíme vše oddřít zdarma, což je nepředstavitelná námaha,“ říká Lucie Hyblerová.
Kdo se dražby nemůže účastnit osobně, pro toho je připravený online přenos
„Letos se nám podařilo několik majstrštyků. V průběhu živého vysílání budeme na našich sítích odhalovat překvapení a povedlo se nám dostat do ČR i několik významných dárců ze zahraničí. A to je skvělá zpráva pro nás coby dobrovolníky, kteří se na akci podílíme bez nároku na honorář, že ta šílená nálož práce má smysl a dokáže se dotknout lidí a jejich srdcí i za hranicemi, pateticky řečeno, ale je to tak. Doporučuju sledovat vše živě na našem webu drazbadobrychskutku.cz.“
I letos se do dražby zapojil například Český rozhlas, který díky sbírce Ježíškových vnoučat vydražil hned tří dobré skutky. Druhým rokem se přidala také dárcovská platforma Znesnáze, která vydražila jako dobrý skutek pořízení inhalátorů pro děti s cystickou fibrózou. „Rozhodli jsme se podpořit Výbor dobré vůle, protože máme kampaň pro pečující a fandíme slaným dětem,“ říká s radostí z dražby za Znesnázi Jolana Burešová.
Lidé se ještě teď mohou zapojit a přihodit jakýkoliv příspěvek na tzv. kolektivní skutek. Jedná se o projekt Památníku pro nenarozené děti, který má stát na neředínském hřbitově v Olomouci. Má to být pietní krásné místo pro zesnulé děti a jejich truchlící rodiče. Památník by měl zároveň sloužit jako hrobka pro uložení ostatků pro děti zesnulé po porodu nebo v průběhu těhotenství.
„Na webu drazbadobrychskutku.cz najdete QR kód nebo číslo účtu, kam lze přispět. Všechny finance směřují do Výboru dobré vůle ‒ Nadace Olgy Havlové, která je rozděluje a dohlíží, aby pomáhaly tam, kde je to potřeba. Přes nás nejde ani koruna a jsem ráda, že máme pro dražbu tak skvělého a ochotného partnera, jímž výbor je. Ženy ve výboru, Olga Havlová, Milena Černá nebo Dana Němcová, které bohužel již nejsou mezi námi, pro mě osobně jsou tou největší inspirací a předobrazem nezdolnosti a taky důkazem, že pomoc druhým může být posláním a musí se poskytovat profesionálně a dlouhodobě. Vlastně i díky nim děláme to, co děláme ‒ od obědů pro seniory, až po všechny dobré skutky. Věřím, že shora občas na nás mrknou a snad i řeknou ‒ děláte to dobře,“ myslí si Lucie Hyblerová.
Dražba je každoroční jednorázová akce, obědy ale Lucie a její tým vozí seniorům a samoživitelům denně
Už více než čtyři roky vaří spolu se sociálními kuchyněmi v Praze jídlo pro seniory, ale i samoživitele/ky a pečující. Vozí jim ho domů nebo na ubytovny a spolu s ním často i věci jako vysavač nebo zimní boty. Starají se tak o sociálně slabé staré lidi, velmi často bez rodin nebo jejich zájmu, mnohdy zdravotně indisponované. Celkem už takto věnovali přes projekt Potěš obědem skoro padesát tisíc porcí jídla a nekonečno naděje a lásky. „Senioři se k nám dostávají skrze neziskové organizace a jejich sociální pracovníky, kteří dokáží kvalifikovaně vyhodnotit, kdo je opravdu nejpotřebnější. Specializujeme se zvláště na seniory, kteří se potýkají s více problémy najednou. Může to být například sociálně slabý senior, který se stará o dospělé handicapované dítě nebo o partnerku či partnera, senioři z ubytoven s onkologickým onemocněním apod. Pokoušíme se jim pomáhat nejen bezplatným jídlem, ale zejména pravidelným kontaktem a psychickou podporou,“ vysvětluje zakladatelka Breakfaststory.
Podpora státu chybí, nahrazují ji firmy, nadace a široká veřejnost
Primárním zdrojem platformy Breakfaststory jsou finanční dary od velkých nadací a organizací, jako je třeba Nadační fond Českého rozhlasu. „Nejen kvůli jeho skvělé ředitelce Gábině Drastichové, ale i kvůli rychlosti, transparentnosti a opravdové chuti pomáhat i menším projektům, jako je třeba ten náš. Letos jsme právě od NFČRo a jeho Ježíškových vnoučat ve spolupráci se Slevomatem získali díky štědrým dárcům 300 tisíc korun, které nám umožnily v sociálních kuchyních uvařit neuvěřitelných 2307 porcí, za což jsme opravdu rádi. Náš projekt totiž dává práci lidem s handicapem, takže je to důležitá vzpruha i pro sociální podniky, s nimiž spolupracujeme. Lidí v kuchyni vždycky potěší, když vědí, že jejich jídlo pomáhá dál,“ uvádí Lucie.
„Dále peníze dáváme z vlastní kapsy. Naší primární činností je podpora sociálních podniků, kterým jsme před třemi lety zřídili krásný e-shop, kde si lidé mohou pořídit výrobky pouze od lidí s handicapem. Část tržeb z e-shopu jde také na obědy pro seniory. A taky poskytujeme firmám a komukoliv, kdo chce u nás posnídat či zajistit občerstvení, sociální catering, který připravujeme opět pouze s lidmi s různou formou handicapu.“
Nejde jen o oběd, ale o hlubší vztah, důvěru a naslouchání
Janě a Martině, manažersky a lidsky mimořádně schopným dobrovolnicím Breakfaststory, se podařilo za několik let navázat se seniory opravdový vztah. Často už se nebaví v telefonu ani o obědech, ale o každodenních strastech i malých drobnostech, které je radost sdílet. „Důvěra na obou stranách je základním kritériem hodnotného mezilidského vztahu. Senioři s našimi kolegyněmi sdílejí svoje strachy, často třeba když se jedná o seniora, který pečuje o osobu v rodině, ať už je to dospělé dítě s handicapem, nebo nemocný manžel či manželka. Je pro ně ulevující říci nahlas ,Mám strach, co bude, až tu nebudu.‘ Zní to děsivě, ale tady opravdu platí, že sdílený smutek je poloviční a sdílená radost dvojnásobná,“ těší se z dopadu jejich úsilí zakladatelka, která stále hledá dobrovolníky na administrativu kolem obědů, na komunikaci se seniory a dalši věci.
„Jsem pyšná, že Martina, Jana a Bohumír jsou s námi dlouhodobě a každý týden se starají, aby senioři měli co jíst. A přitom mají své stálé práce na celé úvazky. Jsou skvělí a jsem jim za to moc vděčná. Hledání dobrovolníků je dřina, často se někdo přihlásí a pak si v praxi uvědomí, že kontinuální dobrovolničeni je vlastně náročná činnost. Je třeba si vždy na začátku stanovit, kolik je tomu kdo ochotný pravidelně věnovat. Opravdu stačí i půl hodina týdně, ale vydržet delší časový úsek je zkrátka náročný požadavek, což chápu. Proto každého, kdo se nám přihlásí, seznamuju co nejrealističtěji se situací a systémem dlouhodobé podpory. A je v pořádku, že si to pak dotyčný rozmyslí. Jen nerada lakuju skutečnost narůžovo a snažím se být maximálně transparentní i z respektu k našim zájemcům,“ říká Lucie narovinu. Nemusíte ale být hned v plné zbroji připraveni převézt oběd nebo vyslechnout osamělého člověka na telefonu. Pomoci můžete i tím, že koupíte oběd na Breakfaststory.cz a jeho skvělý tým to díky vaší podpoře udělá za vás.
Dobrovolníci Breakfaststory jsou v zápřahu po celý rok
„Letos jsme celý půlrok dobrovolnicky věnovali přípravě benefice Dražba dobrých skutků, pro kterou jsme získali i letos záštitu předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Na galavečeru ve Valdštejnské zahradě 6. června vyhlásíme, kolik financí naši milí dražitelé věnovali na konkrétní dobré skutky.“
V létě už se ale Breakfaststory pomalu začne chystat na Vánoce. „Každý rok realizujeme kampaň Potěš Ježíška, kdy za každý zakoupený balíček z našeho e-shopu věnujeme jeden balíček seniorům, kteří na Vánoce zůstávají sami. To je taky moc hezká kampaň, kterou podporují známí ambasadoři. Loni to byli Klára Issová, Vašek Neužil a Simona Babčáková,“ těší se z podpory Lucie Hyblerová, která i přes náročnost všech svých aktivit neztrácí víru v sílu dobra, kterého je v Češích spousta, jen je třeba mu jít někdy trošku naproti.
