Žáby a čolci zažívají právě teď nejnebezpečnější čas roku. Jarní tah obojživelníků ze zimovišť na místa rozmnožování totiž často vede přes rušné silnice. Probíhá masově v poměrně krátkém období a bez pomoci dobrovolníků by to končilo skutečně tragicky. Jenže letos zůstali někteří z nich bez podpory.
Pod koly aut v těchto dnech nejčastěji hynou ropuchy obecné. Jsou ve svém putování velmi pomalé, a když na ně posvítí reflektory aut, neutečou, ale zastaví se a zaujmou výstražný postoj, což plechový kolos opravdu nezastaví. Dalším ohroženým druhem je při teplejších jarních nocích skokan hnědý, přestože se pohybuje o něco rychleji. Podle dosud získaných poznatků je provozem na silnicích více či méně ohroženo dvanáct druhů obojživelníků.
V závislosti na druhu, nadmořské výšce a počasí obojživelníci hromadně migrují od konce února do poloviny května. Přesun ze suchozemských zimovišť do vodních tůní probíhá za účelem rozmnožování. Na pomoc jim pravidelně spěchají napříč celou zemí dobrovolníci, kteří budují zábrany a přenášejí zvířata do bezpečí. Během jarního tahu musejí obojživelníci překonat často ohromné vzdálenosti. Skokan v průměru 1 200 metrů a ropucha dokonce 1 700 metrů. O to smutnější je, když žába po zvládnutí takové vzdálenosti zahyne na pár metrech asfaltu, často těsně před cílem.

Všechny druhy obojživelníků jsou svým rozmnožováním vázány na vodní prostředí, v němž dochází k vývoji vajíček a larev. Vhodné jsou k tomu stojaté vody – např. rybníky, umělá městská jezírka, mokřady a tůňky. V tekoucích vodách je riziko, že se vajíčka a larvy stanou kořistí ryb. Samice a samci žab se přemisťují k vodě velice pomalu a v těsném fyzickém kontaktu, kterému se říká amplexus. Samec je menšího vzrůstu a drží se na hřbetě samice, dokud spolu nedorazí k vodě, kde samice vypustí vajíčka a samec je okamžitě oplodní. Přesun k vodě je ale velice nebezpečný, protože cesta k vodě velmi často vede právě přes silnice.
Pro některé druhy obojživelníků se migrační cesty nemění po celé generace, a proto je důležité tyto cesty monitorovat a zajistit opatření k jejich ochraně. Podél silnic dobrovolníci staví různé bariéry, například odchytové. Instalují plastové nebo plechové zábrany cca 30 cm vysoké, které žáby nasměrují do sběrných nádob, což mohou být části trubek, seříznuté plastové barely nebo kbelíky. Odtud pak žáby přenáší k vodě. Trvalejší bariérou jsou naváděcí stavby, typicky betonové zábrany a ploty, které navedou obojživelníky k mostu nebo podchodu u silnice. Dalšími možnými opatřeními jsou odklon dopravy během kritického období jarních tahů a vytvoření objížďky nebo instalace dopravní značky Pozor výskyt žab.

Dobrovolníci už zachránili přes 50 tisíc zvířat
Zapsaný ústav Suchopýr zachraňuje tisíce obojživelníků v Jizerských horách před krutou a jistou smrtí pod koly projíždějících aut už téměř dvacet let. U Šolcova rybníku každé jaro migrují ropuchy, skokani a dva druhy čolků. Kromě skokana hnědého jde o druhy chráněné zákonem. Lokalita se nachází na okraji národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, která je od roku 2021 na seznamu světového dědictví UNESCO. Od roku 2008 do roku 2025 se díky dobrovolníkům a organizaci Suchopýr podařilo zachránit a bezpečně přenést 50 327 obojživelníků.
Každoročně tuto záchrannou akci finančně podporovalo Ministerstvo životního prostředí ČR. Letos však podle novinářky Lucie Fürstové zatím Suchopýr nemá žádnou informaci o přidělení podpory, a organizace tak zůstala bez prostředků na pokračování této důležité ochrany. Pokud se nepodaří postavit ochranné bariéry a zajistit každodenní přenášení žab a čolků přes silnici, pod koly aut zahyne významná část místní populace. Na zhruba kilometrovém úseku, kudy obojživelníci migrují, je totiž pouze jediný propustek pod silnicí.
Jak můžeme pomoct
Aby mohli členové Suchopýru zajistit přibližně 30 až 40 dní trvající záchrannou akci, potřebují kromě času a energie také peníze. Práce probíhají každý den, a v době nejsilnější migrace dokonce dvakrát denně. Celkové náklady na zajištění celé akce jsou přibližně 170 000 Kč, které se spolu s novinářkou Lucií Fürstovou Suchopýr snaží sehnat prostřednictvím sbírky na dárcovské platformě Znesnáze. I malý příspěvek může rozhodnout o tom, kolik obojživelníků se letos na své cestě za novým životem dostane bezpečně k vodě.
