Domů LOVE PLANET Brad, Sia a další...

Brad, Sia a další…

„Tím, že bude člověk laskavý ke zvířatům, nic neztratí,“ říká v jednom ze svých nejznámějších citátů americký herec Joaquin Phoenix, vegan od dětství. A ostatní se přidávají. 

A pak jsou tady Moby, Ellen DeGeneres, Benedict Cumberbatch, Bryan Adams, Natalie Portman, James Cameron, Sia, Brad Pitt, Rooney Mara, Woody Harrelson… Všechny tyhle známé tváře, do kterých jsme se zamilovali v kině nebo se sluchátky na uších, frčí na rostlinné stravě a svoji slávu využívají k boji za práva zvířat a záchranu planety. Mluví o lásce, soucitu, environmentálních dopadech živočišné výroby, o tom, jak veganství zlepšuje zdraví a sexuální život, o vnitřním míru, ke kterému došli, když přestali zvířata rozlišovat na domácí mazlíčky a ty ostatní. A přidává se čím dál více vrcholových sportovců, z jejichž úst slýcháme, že za lepší výkony a regeneraci vděčí právě jídelníčku bez masa a mléčných produktů. Kdo? Tak třeba boxer David Haye, pilot Formule 1 Lewis Hamilton, mistr světa v thai boxu Jan Muller, ultramaratonec Scott Jurek, tenisové hvězdy sestry Williamsovy a Martina Navrátilová. 

Franz Kafka i T.G.Masaryk

Veganství dnes zkrátka hýbe světem, ale jestli teď náhodou koketujete s myšlenkou, že je to módní záležitost 21. století, tak ne. Fakt není. Jen se tomu tak dřív neříkalo a je poměrně složité se zpětně dopátrat, kdo byl „jen“ vegetarián a kdo „důsledný vegetarián“, tedy vegan. Že zvířata (případně cokoliv z nich) nepatří do pusy, si mysleli různé náboženské skupiny a filozofové už v dávné Indii a starověkém Řecku. Křesťanství pak na blaho těch nevinných duší nemyslelo vůbec, ovšem dost zajímavé věci se začaly dít v Evropě (i u nás) v 19. století. V té době už bylo v jistých kruzích populární rostlinné maso, které se dalo s dalšími vychytávkami sehnat v tzv. vegetářských potřebách či objednat ve speciálních vegetariánských jídelnách s meníčky plnými zeleniny a luštěnin v různých kombinacích a úpravách. 

Jedním z pravidelných návštěvníků takových míst se stal Franz Kafka, vášnivý propagátor vegetariánství, který soucit ke zvířatům vtloukal do hlavy i svým milenkám. No a dalším známým českým vegetariánem tehdejší doby (byť jen na chvíli) byl T.G.Masaryk, jehož k pacifistickému způsobu stravování údajně inspiroval autor citátu „Vegetariánství je kritériem, podle něhož poznáme, jestli je něčí snaha o morální dokonalost pravdivá a upřímná“ ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj. Měli jsme slušně našlápnuto, podpora přicházela i od mnoha tehdejších lékařů a kdo ví, jak by to v dnešních kuchyních a restauracích vypadalo, kdyby tento trend nepřerušila druhá světová válka následovaná komunistickým režimem. Mimochodem, s pojmem a definicí veganství přišli zakladatelé britské Vegan Society už v roce 1944, my jsme vzhledem ke kontextu dobu a specifickým starostem na tento životní styl výrazněji navázali až o více než padesát let později.  

Cena za nenasytnost

Etické a zdravotní důvody, které byly jeho stavebními kameny vždy, dnes mají třetího kamaráda – ekologii. To, co způsobil nárůst živočišné výroby během posledních desetiletí, a fakt, že si tolik lidí zvyklo mít maso na talíři ne jednou týdně, ale každý den a ideálně vícekrát, i že jsme získali pocit, že bez jogurtů a sýrů nepřežijeme, totiž není vůbec legrace. Klimatické změny, úbytek deštných pralesů, vymírání živočišných druhů a tak dále. To je cena za naši nenasytnost. Dobrá zpráva je, že byť o veganech koluje asi tolik fórků jako o policajtech a blondýnách a hlavně nováčci v jejich řadách to nemají v konfrontaci s okolím zrovna easy, aktuální a vůbec první výzkum o veganství v Česku nepřinesl až tak beznadějné zprávy: 45 procent lidí v Česku je přesvědčeno, že živočišná produkce má na planetu špatný vliv, a třetina společnosti má v plánu jíst více rostlinné stravy a méně té z masa. Úplně bez masa se obejde 5 procent Čechů (veganů je 1 procento) a 4 procenta jsou flexitariáni konzumující maso jen příležitostně.  V porovnání se světem a Evropou máme hodně co dohánět. Tam je flexitariánů třikrát více a konkrétně v Anglii i třikrát více veganů.

Mládež jako klíč k záchraně 

Kdo zachraňuje české skóre a jednou snad zachrání i planetu, je mládež. „K bezmasému jídelníčku se v Česku hlásí každý desátý mileniál. Stále častěji také od vědců slýcháme, jaké negativní dopady má živočišná produkce na životní prostředí a na změnu klimatických podmínek. Pokud bychom tyto dvě linky spojili, mohlo by to znamenat, že si mladí lidé uvědomují svou společenskou odpovědnost směrem k životnímu prostředí a nejsou jim lhostejné environmentální problémy, kterým v současnosti planeta čelí. Což je skvělý základ pro opravdovou změnu na cestě k lepšímu světu pro všechny,“ říká Lucie Mádlová, zakladatelka a výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti, pro kterou zrealizovaly výzkum agentura Ipsos a Česká veganská společnost.

- Reklama -

Provazy a nože. Emma Smetana v novince Over ukazuje, čeho je...

V kufru auta leží spoutaný partner Emmy Smetany, která mu o chvíli později uprostřed pouště na kapotě holí vousy nožem. Nový singl...

5 zásad zdravého stravování podle My Chef Kitchen

Pokud stále tápete, co zařadit do vašeho jídelníčku, aby nejen lahodil vašim chuťovým pohárkům, ale byl také...

Sluchátka z hub a pavoučího hedvábí jako další krok k udržitelnější budoucnosti

Představte si, že byste si cestou do práce svoje oblíbené hitovky pouštěli do sluchátek, které jsou z...

Pigcasso vytvořila kolekci hodinek pro Swatch

Legendární značka švýcarských hodinek Swatch se pustila do zajímavé kolaborace. Na limitované kolekci uměleckých kousků se totiž...