Domů INTERVIEWS Barbora Poláková: Koncentrát myšlenek uspořádaný do rýmu

Barbora Poláková: Koncentrát myšlenek uspořádaný do rýmu

Když s Barborou Polákovou strávíte nějaký čas, dojde vám, co je pro ni typické – má nefalšované nadšení ze života. S radostí přistupuje k pracovním výzvám – a možná právě proto se jí tak daří. S pokorou si užívá svou rodinu a má dobře srovnané hodnoty.

 

Během našeho povídání sice několikrát zmíní, že je vyčerpaná a potřebuje si odpočinout, ale tak to asi klame tělem. Působí svěže a akčně. Nerada ztrácí čas, a tak během pár minut a několika telefonátů zvládne zařídit hlídání pro děti na druhý den a zprodukovat televizní natáčení tak, aby stihla podpořit svou kamarádku na akci v módním butiku. Podle ní by se mohla vyučovat teze, že všechno jde, když se chce.

Proč jste si jako místo pro nedávný odpočinek vybrala Londýn?

Je mi ze všech velkých evropských měst asi nejbližší. Bude to tím, že jsem tam pár měsíců žila, když mi bylo sedmnáct. Pracovala jsem v šatně jednoho klubu, uklízela ho, přes den jsem chodila do školy a po čase jsem pracovala i za barem. Aspoň chviličku jsem Londýn zažila jako obyvatel, nejen jako turista. A tak to byl teď vlastně takový návrat a dost mě překvapilo, že jsem si tam připadala jako doma. Asi to byly tenkrát roky, kdy se všechno do nás nasává intenzivněji. Tak se mi to nějak uložilo hlouběji, než jsem čekala. Bylo to ale teď přece jen trošku jiné, protože v sedmnácti jsem neměla peníze, platila jsem nájem a školné a zbyla mi na jídlo třeba libra na den. Chodila jsem tenkrát ulicemi, koukala do výloh a do oken kaváren a přála si dát jen večeři. Spousta věcí pro mě byla tehdy nedosažitelná, což teda pořád je. Večeři už si dám, ale ty výlohy! Haha! Existence některých jejich módních značek mě pěkně štve.

Po jak dlouhé době jste si dopřála takové volno?

Naposledy pár dní v létě. Pak jsme jeli letní fesťáky s kapelou, točila jsem film a souběžně se nám rozjelo turné. Tak jsem se potřebovala nějak zastavit a zjistit, kde vlastně stojím. Někdy mám pocit, že jedu strašně rychlým vlakem a nestíhám se koukat kolem na přírodu. Teď nás ale čekají tři měsíce na chalupě v Krkonoších, tam čas teče příjemně pomalu. Už vymýšlím, co budeme s holčičkami dělat. Kopíruju písanky, našla jsem i jednu krasopísanku, a těším se, až se všechny tři budeme učit kreslit linku. Nikdy jsem nepsala moc pěkně, tak se to třeba přeučím.

Jak váš pobyt na horách bude vypadat?

Ideální stav by byl: ráno tak dvě hodinky jezdit na kopci, pak malovat nebo něco tvořit. Děti mají rády, když se něco pravidelně opakuje, aspoň ty naše, jsou pak klidnější a hodnější. Potom oběd, vytuhnout, a pak už nevím, asi koulovačka, sněhulák, iglú a tak. Těším se na „maminkování“, na to, jak budu vařit a péct. Zase vytáhnu recept na rohlíky a budeme nakupovat jídlo a vozit ho na vleku s krosnou na zádech.

Ten pravidelný program, který tak vyhovuje dětem, vyhovuje i vám?

Řád jsem měla naposledy, když jsem chodila do školy. A pak jsem byla šťastná, že jsem ho nemusela mít. Teď si svůj program a rytmus víceméně určuju sama, takže mě to stojí jisté odříkání. Ale holky ještě nechodí do školy, cítím to tak, že ještě máme tři roky, než se naše životy úplně ustálí a zapustíme kořeny. Teď bych řekla, že se možná klidně sebereme a odjedeme na tři měsíce do Londýna

Věříte tomu, že si můžete cokoliv splnit?

Když si něco hodně přeju, vždycky si rovnou v hlavě snažím promyslet, jestli je to realizovatelné. Když usoudím, že je, tak pro to udělám všechno. Možná i to, u čeho by se spousta lidí zastavila. To někdy cítím z reakcí na mé nápady. Nejvíc důležité je všechny kolem nadchnout a přesvědčit je o té představě, což mi dřív nedocházelo tak intenzivně jako teď. Protože do hlavy nevidí nikdo nikomu. A když to reálné není, tak o tom ani nemluvím. Mám velké štěstí, že mi dělá manažerku moje sestra a že něco podobného má v sobě také. Společně máme spoustu nápadů. Ale děláme taky spoustu chyb a společně o nich mluvíme a snažíme se z nich učit. I když je to někdy docela náročné. Hlavně si ty chyby přiznat.

Co si přejete teď?

Mám v hlavě nápady na tři klipy. Bude to vyžadovat hodně energie, tak s ní za tím šetřím a jen tak pomalinku našlapuji. Chci se teď maximálně soustředit na holčičky. A začala jsem psát. Spousta věcí mě napadla právě v Londýně. Možná bude nová deska dřív, než jsem myslela. Uvidíme… Nechci to zakřiknout.

Celý rozhovor s Barborou Polákovou si můžete přečíst v aktuálním čísle WHAT, které je právě na stáncích.

Za poskytnutí působivé lokace k focení moc děkujeme Aether Esthetic and Beauty Institute Prague. aetherinstitute.com

 

Adam Jílek: Dnes jde jen těžko určit, co je umění

Na jeho propracovaných obrazech můžete vidět zvířata s lidskými vlastnostmi i ne úplně běžnou mimikou. Nevšední témata děl v kombinaci s ohromným...

Sjednotitelka Emma Smetana

Svou dceru pojmenovala Lennon, pořádala charitativní bazar, vystudovala dvě vysoké školy a říká o sobě, že vyrostla v bublině, která by nikdy...

Pigcasso vytvořila kolekci hodinek pro Swatch

Legendární značka švýcarských hodinek Swatch se pustila do zajímavé kolaborace. Na limitované kolekci uměleckých kousků se totiž...

Hvězdní snoubenci Jennifer Lopez a Alex Rodriguez představili vlastní řadu etických hotových jídel

Jennifer Lopez je nechvalně známá pro svou vášeň k pravým kožešinám a často i lhostejnému chování k přírodě. Možná...

Dopřejte si bylinkové zázraky, které uleví od bolesti

Výroba bylinných produktů je odedávna opředena různými pověrami, kouzly a tajemstvími. Lidé totiž díky svým zkušenostem věřili,...
Zavří­t reklamu