Domů LOVE PLANET Brad, Sia a další...

Brad, Sia a další…

„Tím, že bude člověk laskavý ke zvířatům, nic neztratí,“ říká v jednom ze svých nejznámějších citátů americký herec Joaquin Phoenix, vegan od dětství. A ostatní se přidávají. 

A pak jsou tady Moby, Ellen DeGeneres, Benedict Cumberbatch, Bryan Adams, Natalie Portman, James Cameron, Sia, Brad Pitt, Rooney Mara, Woody Harrelson… Všechny tyhle známé tváře, do kterých jsme se zamilovali v kině nebo se sluchátky na uších, frčí na rostlinné stravě a svoji slávu využívají k boji za práva zvířat a záchranu planety. Mluví o lásce, soucitu, environmentálních dopadech živočišné výroby, o tom, jak veganství zlepšuje zdraví a sexuální život, o vnitřním míru, ke kterému došli, když přestali zvířata rozlišovat na domácí mazlíčky a ty ostatní. A přidává se čím dál více vrcholových sportovců, z jejichž úst slýcháme, že za lepší výkony a regeneraci vděčí právě jídelníčku bez masa a mléčných produktů. Kdo? Tak třeba boxer David Haye, pilot Formule 1 Lewis Hamilton, mistr světa v thai boxu Jan Muller, ultramaratonec Scott Jurek, tenisové hvězdy sestry Williamsovy a Martina Navrátilová. 

Franz Kafka i T.G.Masaryk

Veganství dnes zkrátka hýbe světem, ale jestli teď náhodou koketujete s myšlenkou, že je to módní záležitost 21. století, tak ne. Fakt není. Jen se tomu tak dřív neříkalo a je poměrně složité se zpětně dopátrat, kdo byl „jen“ vegetarián a kdo „důsledný vegetarián“, tedy vegan. Že zvířata (případně cokoliv z nich) nepatří do pusy, si mysleli různé náboženské skupiny a filozofové už v dávné Indii a starověkém Řecku. Křesťanství pak na blaho těch nevinných duší nemyslelo vůbec, ovšem dost zajímavé věci se začaly dít v Evropě (i u nás) v 19. století. V té době už bylo v jistých kruzích populární rostlinné maso, které se dalo s dalšími vychytávkami sehnat v tzv. vegetářských potřebách či objednat ve speciálních vegetariánských jídelnách s meníčky plnými zeleniny a luštěnin v různých kombinacích a úpravách. 

Jedním z pravidelných návštěvníků takových míst se stal Franz Kafka, vášnivý propagátor vegetariánství, který soucit ke zvířatům vtloukal do hlavy i svým milenkám. No a dalším známým českým vegetariánem tehdejší doby (byť jen na chvíli) byl T.G.Masaryk, jehož k pacifistickému způsobu stravování údajně inspiroval autor citátu „Vegetariánství je kritériem, podle něhož poznáme, jestli je něčí snaha o morální dokonalost pravdivá a upřímná“ ruský spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj. Měli jsme slušně našlápnuto, podpora přicházela i od mnoha tehdejších lékařů a kdo ví, jak by to v dnešních kuchyních a restauracích vypadalo, kdyby tento trend nepřerušila druhá světová válka následovaná komunistickým režimem. Mimochodem, s pojmem a definicí veganství přišli zakladatelé britské Vegan Society už v roce 1944, my jsme vzhledem ke kontextu dobu a specifickým starostem na tento životní styl výrazněji navázali až o více než padesát let později.  

Cena za nenasytnost

Etické a zdravotní důvody, které byly jeho stavebními kameny vždy, dnes mají třetího kamaráda – ekologii. To, co způsobil nárůst živočišné výroby během posledních desetiletí, a fakt, že si tolik lidí zvyklo mít maso na talíři ne jednou týdně, ale každý den a ideálně vícekrát, i že jsme získali pocit, že bez jogurtů a sýrů nepřežijeme, totiž není vůbec legrace. Klimatické změny, úbytek deštných pralesů, vymírání živočišných druhů a tak dále. To je cena za naši nenasytnost. Dobrá zpráva je, že byť o veganech koluje asi tolik fórků jako o policajtech a blondýnách a hlavně nováčci v jejich řadách to nemají v konfrontaci s okolím zrovna easy, aktuální a vůbec první výzkum o veganství v Česku nepřinesl až tak beznadějné zprávy: 45 procent lidí v Česku je přesvědčeno, že živočišná produkce má na planetu špatný vliv, a třetina společnosti má v plánu jíst více rostlinné stravy a méně té z masa. Úplně bez masa se obejde 5 procent Čechů (veganů je 1 procento) a 4 procenta jsou flexitariáni konzumující maso jen příležitostně.  V porovnání se světem a Evropou máme hodně co dohánět. Tam je flexitariánů třikrát více a konkrétně v Anglii i třikrát více veganů.

Mládež jako klíč k záchraně 

Kdo zachraňuje české skóre a jednou snad zachrání i planetu, je mládež. „K bezmasému jídelníčku se v Česku hlásí každý desátý mileniál. Stále častěji také od vědců slýcháme, jaké negativní dopady má živočišná produkce na životní prostředí a na změnu klimatických podmínek. Pokud bychom tyto dvě linky spojili, mohlo by to znamenat, že si mladí lidé uvědomují svou společenskou odpovědnost směrem k životnímu prostředí a nejsou jim lhostejné environmentální problémy, kterým v současnosti planeta čelí. Což je skvělý základ pro opravdovou změnu na cestě k lepšímu světu pro všechny,“ říká Lucie Mádlová, zakladatelka a výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti, pro kterou zrealizovaly výzkum agentura Ipsos a Česká veganská společnost.

- Reklama -

Organizace Sifty 52 jako tlumočník mezi lékaři a společností

Nezisková organizace Sifty 52 chce v naší republice zvýšit zdravotní informovanost a gramotnost. V době, kdy se společnost...

Sharlota: Moje životní mise je pomáhat lidem

Když vejde do místnosti, okamžitě ji prozáří. Je vždy perfektně sladěná, energická, extravagantní a odvážná ve všech...

V prodejním pop-upu Tabule najdete vše pro stylové stolování

Stále vám v domácnosti chybí osobité nádobí, stylové dekorace nebo zajímavé doplňky? Tak si v sobotu 18....